Časopis Státní zastupitelství 3/2012

  • Aktuální trendy v odklonech v trestním řízení (Tomáš Palovský)
  • Podmienečné zastavenie trestného stíhania po rekodifikácii slovenského trestného procesu (Maroš Žilinka)
  • Několik poznámek k praktické aplikaci odklonů (Jan Sladký)
  • Polemika: Mají být zrušena vrchní státní zastupitelství? (Jan Jakovec, Pavel Komár)
  • Dohoda o vině a trestu (Petr Aulický)
  • Vymezení jiných osob oprávněných nahlížet do spisů v přípravném řízení, pokud takové oprávnění odůvodňují potřebou uplatnění svých práv podle § 65 odst. 1, poslední věty, trestního řádu (Jakub Chromý, Miroslav Růžička)
  • Praktické poznámky k řízení před soudem pro mládež ve věcech dětí mladších patnácti let (Karel Šabata)
  • Protikorupční státní zastupitelství – inspirace z německojazyčných zemí (Jiří Komorous)

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 3/2012

Protikorupční státní zastupitelství – inspirace z německojazyčných zemí

Mgr. Jiří Komorous, státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni, email: jkomorous@ksz.plz.justice.cz

V loňském roce se za spolupráce Nejvyššího státního zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a Justiční akademie ČR uskutečnily hospitační pobyty českých státních zástupců na státních zastupitelstvích ve Spolkové republice Německo, na nichž jsou zřízena speciální oddělení pro stíhání korupčních trestných činů, a na tehdejším rakouském Ústředním státním zastupitelství pro stíhání korupce. Cílem cest bylo posouzení účelnosti zřízení takových specializovaných oddělení, resp. specializovaného státního zastupitelství, a to z hlediska připravovaných legislativních prací na změně soustavy českého státního zastupitelství. S ohledem na uvedené byly jako cíl hospitačních cest vybrány právě německojazyčné země jako země s obdobnou právní kulturou. Hospitačních cest se zúčastnilo celkem 19 státních zástupců z obvodů všech krajských státních zastupitelství.

Praktické poznámky k řízení před soudem pro mládež ve věcech dětí mladších patnácti let

JUDr. Karel Šabata, Ph.D., Okresní soud v Uherském Hradišti, email: ksabata@osoud.uhr.justice.cz

Již v úvodu příspěvku je třeba zmínit, že z pohledu množství věcí, které napadnou v průběhu kalendářního roku na určitý okresní soud, je agenda řízení ve věcech dětí mladších patnácti let spíše okrajovým typem řízení. Tím však nemá být snižován význam tohoto typu řízení, ale pouze poznamenáno, že na průměrně velkém okresním soudu nepředstavuje tento typ řízení stěžejní agendu. Uvedená poznámka je činěna nikoliv samoúčelně, avšak při vědomí lidské povahy a psychiky, neboť člověk má někdy tendenci početně menší okruh problémů považovat za méně významné problémy. Vždy je však třeba mít na zřeteli, že před soudem stojí dítě jako živá bytost, u níž se teprve formuje osobnost. I toto řízení je však způsobilé ovlivnit osobnost dítěte a zasáhnout do dalšího formování dítěte a zanechat v dítěti určité stigma. Před soudem současně jako účastníci vystupují kromě dítěte samotného také jeho rodiče. Tím je celá rodina nezletilého konfrontována s právní úpravou, s činem dítěte i s osobností a výchovou dítěte.

Vymezení jiných osob oprávněných nahlížet do spisů v přípravném řízení, pokud takové oprávnění odůvodňují potřebou uplatnění svých práv podle§ 65 odst. 1 poslední věty trestního řádu

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., analytický a legislativní odbor, Nejvyšší státní zastupitelství, email: chromy@nsz.brn.justice.cz
JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., ředitel analytického a legislativního odboru, Nejvyšší státní zastupitelství, email: ruzicka@nsz.brn.justice.cz

Předkládaný příspěvek věnujeme sice zdánlivě dílčí, nicméně v právní nauce i aplikační praxi dosud příliš nepodchycené – proto i nejednou sporné – otázce vymezení jiných osob oprávněných nahlížet do spisů v přípravném řízení, pokud takové oprávnění odůvodňují potřebou uplatnění svých práv podle § 65 odst. 1, poslední věty, trestního řádu (dále jen „tr.ř.“). Nahlížení do spisů podle § 65 odst. 1 tr. ř. představuje procesní úkon prováděný podle trestního řádu a na jeho základě. Po obsahové stránce jde o oprávnění nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2 tr.ř., a s ním související práva činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Právní úprava nahlížení do spisů zakotvená v trestním řádu je zvláštní reglementací ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a proto v případech, na něž dopadá § 65 odst. 1 tr. ř., se nejedná o poskytnutí dílčí informace ze spisu, tedy pak nelze postupovat podle obecnějších ustanovení zákona č. 106/1999 Sb.

Dohoda o vině a trestu

JUDr. Petr Aulický, Nejvyšší státní zastupitelství, email: aulicky@nsz.brn.justice.cz

V současné době se nachází v legislativním procesu návrh zákona, kterým má být do trestního řádu zakotveno zcela nové ustanovení, rozšiřující zásadu obžalovací o nový prvek a vytvářející nám jakýsi (bermudský) trojúhelník, jehož strany tvoří obžaloba, návrh na potrestání a nově návrh na schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu. Jak je patrné již z názvu tohoto institutu, jeho charakter je značně odlišný od stávajících dvou „kolegů“. Jedná se totiž v prvé řadě o dohodu, tedy o pojem, který je v rámci kontinentálního právního systému tradičně spjatý spíše s právem soukromým. V právu trestním se tento soukromoprávní prvek začal objevovat nejprve v rámci odklonů, zejména v rámci narovnání, které také předpokládá jakousi kvazidohodu mezi poškozeným a obviněným s tím, že ta je následně mocensky schválena státním zástupcem, respektive soudem, tj. orgánem státní moci. Avšak v nyní pojednávaném případě se zákonodárce vydal značně dále, jak bude vyloženo v tomto článku. A mezi kým bude ona dohoda sjednávána?

Mají být zrušena vrchní státní zastupitelství? PRO−PROTI

Mgr. Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci, email: komar@vsz.olc.justice.cz
JUDr. Jan Jakovec, krajský státní zástupce v Ústí nad Labem, email: jjakovec@ksz.unl.justice.cz

Ministr spravedlnosti na začátku roku 2012 předložil do připomínkového řízení ambiciózní návrh tezí nového zákona o státním zastupitelství (Zákon). Hlavním smyslem tezí je zjednodušení řídících a kontrolních mechanismů uvnitř soustavy státního zastupitelství, důraz na nezávislost a samostatnost státního zastupitelství a omezení nadbytečných zásahů do činnosti státního zástupce a tím zvýšení jeho odpovědnosti za konečné vyřízení věci. Návrh přináší např. změnu v podobě zřízení Úřadu pro boj s korupcí (nesouhlasím), změny v kontrolních mechanismech – dohledu (vítám), karierní řád a změny ve jmenování vedoucích státních zástupců (doporučuji) nebo zavedení třístupňové soustavy (jsem pro).  Soustava státního zastupitelství zpravidla byla a je historicky spojena se čtyřstupňovou soudní soustavou. Změna čtyřstupňové soustavy soudů je možná jen změnou Ústavy ČR, pro kterou musí hlasovat třípětinová většina zákonodárců. Žádný takový návrh změny Ústavy ČR ale zatím připraven není. Je tedy nutné nebo vhodné zrušit vrchní státní zastupitelství (VSZ)? Nepřinese zrušení VSZ komplikace, které by zmařily původní záměr Zákona?

Několik poznámek k praktické aplikaci odklonů

JUDr. Jan Sladký, městský státní zástupce Městské státní zastupitelství Brno, email: jsladky@osz.brnm.justice.cz

Úvodem musím zdůraznit, že Městské státní zastupitelství v Brně se již dlouhodobě v kontextu jednotné trestní politiky Krajského státního zastupitelství v Brně snaží o prioritní aplikaci podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněně odloženého podání návrhu na potrestání a narovnání (dále jen odklon) v každé jednotlivé trestní věci. Tyto již několik let nastavené pracovní postupy jsou vlastní všem státním zástupcům a já mohu za celý náš úřad garantovat, že k Městskému soudu v Brně není podána jediná obžaloba či návrh na potrestání za situace, že by v té které konkrétní trestní věci byly zároveň splněny všechny zákonné podmínky pro aplikaci odklonu. Jistotu a odvážnost tohoto svého tvrzení neopírám jen o důvěru v činnost podřízených státních zástupců, ale opírám ji zejména o propracovaný model kontroly každé přípravy na hlavní líčení, v níž je dozorový státní zástupce povinen v k tomu určené kolonce prostřednictvím jednoduchého dotazníkového systému zatrhnout konkrétní důvody bránící aplikaci odklonu.

Podmienečné zastavenie trestného stíhania po rekodifikácii slovenského trestného procesu

Dr.h.c. JUDr. Maroš Žilinka, PhD., zástupca riaditeľa odboru ekonomickej kriminality, Úrad špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry Slovenskej republiky, email: Iveta.zilinkova@azet.sk

Podmienečné zastavenie trestného stíhania zaviedol do slovenského trestného procesu s účinnosťou od 1. 10. 1994 zákon č. 247/1994 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa Trestný poriadok (zákon č. 141/1961 Zb., o trestnom konaní súdnom, v znení neskorších predpisov), a s určitými úpravami ho prevzal, s účinnosťou od 1. 1. 2006, aj zákon č. 301/2005 Z. z., Trestný poriadok (ďalej len „Trestný poriadok“), ktorý znamenal zavŕšenie procesu rekodifikácie slovenského trestného práva procesného. Novelou Trestného poriadku č. 262/2011 Z. z. (ďalej len „novela Trestného poriadku“), ktorá nadobudla účinnosť 1. 11. 2011, došlo následne k niekoľkým zmenám, ktoré inštitút podmienečného zastavenia trestného stíhania prispôsobili potrebám aplikačnej praxe. Tento alternatívny spôsob vybavenia trestnej veci zapadá do odbornej diskusie na tému zjednodušenia, zrýchlenia, zefektívnenia a zhospodárnenia trestného procesu, ktorá je dlhodobou, trvalou a stále aktuálnou. Vo všeobecnosti už zo svojej podstaty a účelu je predurčený na naplnenie týchto cieľov.

Aktuální trendy v odklonech v trestním řízení

Mgr. Tomáš Palovský, Ph.D., Okresní státní zastupitelství Brno-venkov, email: tpalovsky@osz.brnv.justice.cz

Podoba odklonů v českém trestním řízení, resp. jejich jednotlivé typy, se v horizontu uplynulých více než patnácti let od zavedení podmíněného zastavení trestního stíhání jeví jako stabilní a typologicky uzavřená. Jiná je ovšem situace týkající se podoby toho kterého již zákonem vymezeného odklonu. Byť nelze v krátkodobém horizontu očekávat výrazné změny právní úpravy, došlo v uplynulém roce v souvislosti s jinými novelizacemi trestního řádu k určitým posunům, které se především dotýkají postavení poškozeného, ale současně také rozšiřují „operační pole“ dosahu odklonů a zvyšují možnost jejich užití zejména v tom kterém druhu přípravného řízení. V tomto roce můžeme očekávat i další změny. Ty sice spíše reagují na aktuální trendy v kriminalitě, svým dopadem však mohou významně proměnit postavení veřejné žaloby na konci přípravného řízení. Aktuální, v době uzávěrky zatím neschválený návrh změny trestního řádu reglementuje i částečně kontroverzní posuny v chápání celého institutu odklonů. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit s nastíněnými novinkami a trendy, které vykazuje český trestní proces.