Časopis Státní zastupitelství 3/2013

  • Trestní právo mládeže po deseti letech: úspěchy, prohry a výzvy (Helena Válková, Alexander Sotolář)
  • Dítě mladší patnácti let a zajištění jeho práv (Milada Šámalová)
  • Vazba v řízení ve věcech mladistvých deset let od účinnosti ZSM (Jana Hulmáková)
  • Praxe zákona o soudnictví ve věcech mládeže z pohledu Probační a mediační služby ČR na období let 2005 – 2012 (Andrea Matoušková, Michal Karban)
  • Zákon o soudnictví ve věcech mládeže z pohledu Policie ČR Krajského ředitelství hl. m. Prahy (Alena Kolářová, Jan Machuta)
  • Zamyšlení nad zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (Věra Šípalová)
  • Nová právna úprava maďarskej prokuratúry: krok späť? (Bystrík Šramel)
  • Vybrané okolnosti vylučující protiprávnost a lékařské zákroky (Kateřina Šrejtová)

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 3/2013

Vybrané okolnosti vylučující protiprávnost a lékařské zákroky

Mgr. Kateřina Štrejtová, asistentka státního zástupce Nejvyšší státní zastupitelství, doktorandka na KTP PrF MU, email: strejtova@nsz.brn.justice.cz

Trestní zákoník nově formuloval dvě okolnosti vylučující protiprávnost, a to svolení poškozeného a přípustné riziko. Přesto, že je tento nový kodex v účinnosti již více než tři roky, relevantní judikatura k této oblasti se doposud nevytvořila. Částečně za tím může být fakt, že oba tyto instituty jsou právní teorii dlouhodobě známy, a tedy i poměrně podrobně popsány. Ani doktrína však nemůže myslet na vše a některé otázky tak zůstávají nezodpovězeny. V dalších řádcích se zaměřuji na některé možné problematické aspekty související s případnou aplikací uvedených okolností vylučujících protiprávnost při zvažování trestní odpovědnosti v medicíně.

Nová právna úprava maďarskej prokuratúry: krok späť?

JUDr. Bystrík Šramel, PhD., Fakulta práva Paneurópskej vysokej školy, email: bystrik.sramel@gmail.com

1.apríla 2011 prijal maďarský parlament novú ústavu s názvom Základný zákon Maďarska (Magyarország Alaptörvény), ktorá nadobudla účinnosť 1. ja-nuára 2012 a ktorá zároveň nahradila Ústavu Maďarskej republiky z roku 1949. Proces jej prijatia, ako aj jej výsledný text boli a v súčasnosti aj stále sú predmetom kritiky. Novej ústave sa totiž vyčíta, že bola prijatá bez akejkoľvek spoločenskej diskusie, bez jej prerokovania s opozíciou a bez pripomienkovania odbornou verejnosťou. Okrem toho, samotný text ústavy podľa názorov domácich i zahraničných právnych expertov obsahuje veľa nedostatkov a sporných pasáží, ktoré v mnohých prípadoch popierajú základné princípy moderných demokratických a právnych štátov a porušujú viaceré ustanovenia nielen Európskeho dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd, ale aj iných platných medzinárodných dokumentov.

Zamyšlení nad zákonem o soudnictví ve věcech mládeže

JUDr. Věra Šípalovástátní zástupkyně, Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, email: vsipalova@osz.ltm.justice.cz

Patřím mezi ty státní zástupce, kteří se trestnou činností mládeže zabývali už před účinností zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, takže jsem se celkem logicky zúčastňovala všech školení, seminářů a besed, které se ho týkaly, ještě před jeho účinností. Už na jednom z prvních školení dne 25. 9. 2003 v aule Právnické fakulty v Praze profesor Šámal prohlásil, že soudcem pro mládež musí být ten, kdo je jím cítí být a kdo to dělat chce. Vůbec nevím, proč mi zrovna tahle věta zůstala v hlavě, bylo tam řečeno mnoho jiných důležitých informací. V průběhu doby jsem se ale přesvědčila, že toto byla jedna z nejdůležitějších a že platí stále. Snad jen bych pana profesora doplnila, nejen soudce.

Zákon o soudnictví ve věcech mládeže z pohledu Policie ČR Krajského ředitelství hl. m. Prahy

mjr. PhDr. Alena Kolářová, vedoucí oddělení mravnost-mládež, Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy, SKPV, Odbor obecné kriminality, email: pharskp@mvcr.cz
mjr. Mgr. Jan Machutazástupce vedoucího oddělení mravnost-mládež Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy, SKPV, Odbor obecné kriminality, email: pharskp@mvcr.cz

Přijetím zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „ZSM“), došlo v rámci Policie České republiky k významným změnám. Od 1. 1. 2004 na základě reorganizace Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) došlo k budování samostatných oddělení nebo pracovních skupin, které se specializují na problematiku mravnostní trestné činnosti a trestné činnosti páchané dětmi a na dětech. Právě zákon o soudnictví ve věcech mládeže významně a dnes můžeme říct i pozitivně ovlivnil činnost policie na úseku trestní odpovědnosti mládeže. Zákon určil, že problematikou dětí se musí zabývat policisté specialisté, kteří musí mít zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. V praxi to znamená, že velitel útvaru policie vybere z řad pracovníků SKPV policisty, které určí jako specialisty na uvedenou problematiku.

Praxe zákona o soudnictví ve věcech mládeže z pohledu Probační a mediační služby ČR na období let 2005 – 2012

PhDr. Andrea Matouškovávedoucí oddělení pro koncepční, analytické a metodické činnosti, Ředitelství Probační a mediační služby ČR, email: amatouskova@pms.justice.cz
Mgr. Michal Karban, analytik oddělení pro koncepční, analytické a metodické činnosti, Ředitelství Probační a mediační služby ČR, email: mkarban@pms.justice.cz

Do řešení trestné činnosti mládeže je Probační a mediační služba (dále jen PMS) zapojena již od svého vzniku (1. 1. 2001), a to na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě (dále jen „zákon o PMS“). Podle uvedeného paragrafu má PMS věnovat „… zvláštní pozornost mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých, přispívat k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými …“, a to zejména v případě mladistvých a uživatelů omamných a psychotropních látek. V souvislosti s přípravou zákona o soudnictví ve věcech mládeže byla PMS subjektem, který má v širokém spektru svých činností do projednávání případů trestné činnosti mládeže angažovaně vstupovat ať již ve fázi před rozhodnutím, nebo i v rámci vykonávacího řízení.

Vazba v řízení ve věcech mladistvých deset let od účinnosti ZSM

JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D., odborná asistentka Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě, vědecká pracovnice Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, email: hulmakovaj2@seznam.cz

V souvislosti s již desetiletou historií účinnosti zákona o soudnictví ve věcech mládeže stojí za pozornost zaměřit se také na institut, který v řízení ve věcech mladistvých doznal velmi významných změn právě v souvislosti s přijetím ZSM, a to vazbu a opatření k její náhradě. Tyto změny se projevily především ve výrazném posílení principu, že v případě mladistvých by měl být tento zajišťovací institut využíván skutečně jen ve výjimečných případech a na co nejkratší možnou dobu. Zejména došlo k výraznému zkrácení maximálních dob trvání vazby na 2 měsíce a v případě zvlášť závažných provinění na 6 měsíců, s možností prodloužení jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem. Byl zakotven též odlišný – obtížnější – způsob možnosti jejího prodloužení. S ohledem na poměrně komplexní úpravu vazby v ZSM byla také výrazným způsobem omezena aplikace řady ustanovení v trestním řádu.

Dítě mladší patnácti let a zajištění jeho práv

JUDr. Milada Šámalovápředsedkyně senátu specializovaného na soudnictví ve věcech mládeže Nejvyššího soudu jako soudu pro mládež, email: milada.samalova@nsoud.cz

Otázka, že by dítě mladší patnáct let při objasňování činu jinak trestného mělo být zastoupeno obhájcem, se otevřela v poslední době na základě iniciativy některých nevládních organizací. Základní důvod pro to, aby tato kategorie dětí měla již od počátku, kdy policejními orgány začínají šetřit činy, z nichž jsou děti mladší patnáct let podezřelé, obhájce, vychází z názoru, že tyto děti, jimž ze zákona nepřísluší právo na nutnou obhajobu, jsou oproti dospělým pachatelům a mladistvým, kterým toto právo přísluší (srov. § 36 a násl. tr. ř. a u mladistvých podle § 42 odst. 2 ZSM), diskriminovány.

Trestní právo mládeže po deseti letech: úspěchy, překážky a výzvy

Prof. JUDr. Helena Válková, CSc., profesorka trestního práva a kriminologie, CEVRO Institut, email: valkova@grbox.cz
JUDr. Alexander Sotolářsoudce Městského soudu v Praze, email: asotolar@msoud.praha.justice.cz

Nové psychologické a pedagogické poznatky ohledně sociálních excesů přerůstajících někdy do delikventních podob a majících zpravidla epizodický charakter uvádějí tyto formy chování do souvislosti s obdobím dospívání.  To se odráží i v nové legislativě, která preferuje výchovně-terapeutický přístup a výrazně se tak odlišuje od předchozího pojetí kriminálního deliktu dospívajícího (srov. např. německý Jugendgerichtsgesetz  z roku 1953 nebo rakouský Jugendgerichtsgesetz z roku 1961).  Zároveň výsledky kriminologických výzkumů poukazují na prokazatelně vysoké riziko stigmatizace dospívajícího kontaktem s trestní justicí, zejména pak invazivním zásahem do jeho osobní svobody v souvislosti s výkonem uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Preference výchovy před represí tak dostává „zelenou“ a šíří se do dalších zemí evropského kontinentu. V průběhu druhé poloviny 20. století se však ukazuje, že některé postupy uplatňované vůči delikventní mládeži, byť svou povahou nejsou represivní, ale pouze intervenční, nemusí vést nutně k optimálním výsledkům.