Časopis Státní zastupitelství 5/2014

JUDr. Karel Šabata, PhD., předseda senátu, Okresní soud v Uherském Hradišti, email: ksabata@osoud.uhr.justice.cz

V tomto příspěvku se věnuji problematice soudních úschov, k nimž dochází v souvislosti s trestním řízením. V samotném příspěvku nejde o vyčerpávající popis problému, ale o řešení konkrétních praktických případů. Mým cílem je jednak naznačit vzájemné souvislosti a jednak popsat další režim a osud věci, která byla vložena do úschovy. Právní úpravu úschov považuji za značně roztříštěnou. I z tohoto důvodu je správná aplikace právní úpravy velmi ztížena. Orgánům činným v trestním řízení dělá v některých situacích určité obtíže identifikovat správný režim úschovy a postupovat procesně odpovídajícím způsobem. Navíc problematika agendy úschov byla aktuálně značně ovlivněna probíhající rekodifikací soukromého práva.

Judicial custody and criminal proceedings – selected practical problems

Legislation Custody is complicated. There are often mistakes when applying the Institute’s custody. The paper addresses problem of determining correct type of custody. It is designed procedural approach to reaching things into custody. There are formulated 3 most common model situations in practice. This paper provides correct procedure for inserting things into custody court.

prof. JUDr. Ivan Šimovček, CSc., člen Katedry trestního práva a kriminologie, Právnická fakulta Trnavské univerzity, email: ivan.simovcek@truni.sk
JUDr. Eva Szabová, PhD., interní doktorandka Katedry trestního práva a kriminologie, Právnická fakulta Trnavské univerzity, email: eva.szabova@truni.sk

Problematiku trestnej zodpovednosti právnických osôb možno označiť za jednu z najaktuálnejších otázok trestného práva súčasnosti. Nejedná sa však o tematiku novú, doposiaľ neznámu – prvé snahy o zavedenie trestnej zodpovednosti právnických osôb siahajú až do starovekej Rímskej ríše. V tomto čase však prišlo k formulovaniu princípu ,,societas non deliquere potest, nec puniri“, podľa ktorého právnická osoba nie je schopná dopúšťať sa akýchkoľvek chýb a preto nemôže byť ani trestaná za ich spáchanie. Uvedená myšlienka našla svoje odzrkadlenie v takmer všetkých právnych poriadkoch štátov európskeho kontinentu. K jej čiastočnému derogovaniu a následnému obratu v prospech zavedenia trestnej zodpovednosti právnických osôb prichádza fakticky až v poslednej dekáde 20. storočia,  kedy sa v národných právnych systémoch niektorých štátov Európy začína objavovať snaha o koncipovanie a riadne zavedenie systému trestného postihu osôb právnickej povahy.

Criminal liability of legal persons

The Comparison of selected aspects of the regulation of certain Member States of the European Union, USA and Switzerland, and the possibility of thein further development on the soil of the European Union p. 52 The authors deals with issues of criminal liability of legal persons. They focus on comparing the legislations of EU member states, USA and Switzerland. In the first place they identify key areas in which are the most significant divergences between the laws of European countries, USA and Switzerland. Secondly, those divergences are subjected into detailed analyze. The authors also try to show the elements which are common for all legislations that are compared in this article.

JUDr. Zbyněk Žďárský, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, zdarsky@nsz.brn.justice.cz

Odborné veřejnosti jistě není třeba připomínat, že podmíněné zastavení trestního stíhání jako institut trestního práva procesního je upraveno v § 307 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.”). Je prostředkem sloužícím v prvé řadě k urovnání nastalých konfliktních vztahů mezi pachatelem trestného činu a jeho obětí (poškozeným). V zájmu upravení těchto vztahů zákon umožňuje dočasně ustoupit od trestního postihu obviněného při současném stanovení podmínek směřujících k naplnění zákonného účelu trestního řízení jednodušším a ve své podstatě výrazně výchovnějším způsobem. Obecně vzato se považuje za rozhodnutí pro svůj charakter dočasné a v tomto smyslu mezitímní (trestní stíhání se jím pravomocně nekončí), a tudíž není ani v rozporu se zásadou presumpce neviny.

Some procedural effects of conditional suspension of prosecution

The article draws attention to cases of decisionmaking activities pursuant to § 171-173 of the Criminal Code. Regulations, which may cause unacceptable interference to the law presumed specifi c management regime for suspension of criminal prosecution. In such cases you can not ignore fact, that the prosecution of the accused was, albeit conditional effect, finally stopped. Due to risk of infringement of the principle ne bis in idem, therefore is not substantive issue, but even some other procedural decisions.

Yannic D. Hulot, ředitel 5. oddělení Speciální daňového útvaru (ISI)

Efektivní boj proti podvodům vyžaduje nejen konzistentní právní úpravu, existenci moderních kontrolních nástrojů a aktivní přístup, ale v potaz je nutno brát i ochranu zpracovávaných osobních údajů. Vynalézavost, flexibilita, adaptabilita na změny podnikatelského prostředí, případně přesun aktivit za účelem maximalizace zisků – to vše charakterizuje činnost pachatelů trestné činnosti a obzvláště hospodářské. Tito nejsou limitováni žádnými předpisy či etickými normami. Orgány potírající trestnou činnost rovněž musí být schopny reagovat na nové trendy, musí však zároveň prostupovat zákonně. Kromě toho musí být účinná strategie proti podvodům založena na správné a včasné analýze trestné činnosti.

Jonas Arvidsson, asistent národního člena Švédska v Eurojustu, státní zástupce SECA

SECA je multidisciplinárním orgánem s výlučnou pravomocí pro vyšetřování a stíhání kriminality „bílých límečků“, jako je například daňová kriminalita, kriminalita související s účetnictvím, poškozováním věřitelů, zneužíváním trhu a trestné činy poškozující finanční zájmy EU. Nicméně SECA vyšetřuje i další trestné činy, pokud jsou při tom vyžadovány finanční, obchodní či průmyslové anebo jiné zvláštní znalosti. SECA má přibližně 500 zaměstnanců, mezi něž patří 100 prokurátorů, 280 policistů se znalostmi různých oborů, dále forenzní znalci z oblasti účetnictví, analytici a další administrativní aparát. Cílem SECA je pokrytí celého procesu od získávání počátečních informací až po samotný soudní proces. V rámci své činnosti se SECA věnuje každé části vyšetřování, od získávání informací, sledování, donucovacích opatření, forenzní analýzy v oblasti IT a samozřejmě standardnímu vyšetřování a přípravným úkonům ve stadiu před zahájením soudního procesu. Na rozdíl od jiných podobných organizací v Evropě, jako jsou třeba Serious Fraud Office (UK) a Ökokrim (Norsko), SECA si nevybírá případy, kterým se bude věnovat, ale zabývá se všemi případy spadajícími do předmětného rámce, a to bez ohledu na jejich „významnost“.

JUDr. Ladislav Hamran, národní člen Slovenské republiky v Eurojustu

Dane a poplatky predstavujú najdôležitejšie formy, ktorými sa odčerpáva časť príjmov a iných dôchodkov právnických a fyzických osôb do verejných rozpočtov. Z tohto pohľadu sú dane hybnou silou štátu, nakoľko z viac ako 80 % predstavujú hlavný zdroj príjmov štátneho rozpočtu. Dane, clá a poplatky však netvoria len príjmovú časť štátneho rozpočtu. V čoraz väčšej miere sa daňové systémy jednotlivých štátov stávajú predmetom záujmu páchateľov trestnej činnosti. Nie je tomu inak ani v prípade Slovenskej republiky. Správa o bezpečnostnej situácii SR v roku 2010 uvádza, že „najväčším, trvalým a pravidelným «dodávateľom» financií organizovanému zločinu bol štátny rozpočet a naň napojené legitímne inštitúcie“. Niet preto divu, že boj proti daňovej trestnej činnosti patrí predovšetkým v ostatnom období medzi hlavné priority štátov.

plk. Mgr. Aleš Hrubý, vedoucí Oddělení GŘC 311,  Jednotka potírání celních a daňových podvodů

Účelem propuštění zboží dovezeného na území Společenství ze třetích zemí do režimu volný oběh je splnění všech důležitých formalit ve vztahu k celnímu řízení tak, aby mohlo být zboží prodáváno na vnitrounijním trhu jako jakékoliv zboží vyrobené na území Společenství. Propuštěním zboží do režimu volného oběhu získává zboží status Společenství. V článku 129(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), je uvedeno, že propuštění do volného oběhu v sobě zahrnuje: a) výběr veškerého dlužného dovozního cla; b) případně výběr dalších poplatků stanovených příslušnými platnými předpisy týkajícími se výběru těchto poplatků; c) uplatnění obchodněpolitických opatření a zákazů a omezení, pokud nebyla uplatněna v dřívější fázi; d) splnění dalších formalit stanovených pro dovoz daného zboží. Celní řízení je zahájeno v okamžiku předložení celního prohlášení. Předložení celního prohlášení provede majitel zboží, nebo zástupce jednající jménem majitele na základě mandátní nebo komisionářské smlouvy. Tyto osoby mohou být osoby fyzické nebo osoby právnické. Obecným pravidlem je, že tyto osoby mají sídlo na území Společenství. Celní prohlášení je předloženo celnímu úřadu kdekoli na území Společenství, kde zboží bylo, nebo kde zboží bude předloženo.

Mgr. Aleš Sosík, státní zástupce, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno
plk. Ing. Bc. Marek Studnička, vedoucí expozitury Brno, Policie ČR, ÚOKFK SKPV

V rámci své praxe se setkáváme s nejzávažnějšími formami daňové kriminality, kdy jsme v jednotlivých případech běžně konfrontováni se škodou dosahující mnoha stovek miliónů korun.  Opakovaně si klademe otázku, jak je možné, že k takovýmto škodám dochází, zda těmto není možné předcházet, respektive zda není možné tuto trestnou činnost identifikovat v samotném počátku a zabránit tak nenávratným následkům. Níže uvedené je tak nastíněním možných změn, které by mohly zefektivnit působení orgánů činných v trestním řízení. Předesíláme, že cílem tohoto příspěvku není postihnout veškeré v úvahu přicházející změny, ale upozornit na alespoň ty nejpalčivější problémy, se kterými se potýkají orgány činné v trestním řízení v případech vyšetřování daňové kriminality.

JUDr. Pavlína Nesvadbová, státní zástupkyně, Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Zlín

Zdejší státní zastupitelství se v rámci své úřední činnosti čím dál častěji zaobírá daňovou kriminalitou, jejímž základem jsou tzv. řetězcové obchody. Ačkoli může být způsob spáchání takové trestné činnosti v jednotlivých případech značně odlišný, jejím základním předpokladem je existence více na sebe navázaných společností, které mezi sebou zdánlivě zcela legálně obchodují. Jedním ze způsobů, kterým u těchto obchodů dochází ke krácení daně, je případ, kdy společnost na začátku řetězce nakoupí určité zboží od společnosti z jiného členského státu Evropské unie (dříve typicky kovový šrot, nyní hutní materiál ze Slovenské republiky), avšak fakturačně deklaruje, že toto zboží nakoupila od jiného daňového subjektu v České republice, a v rozporu se skutečností tedy ve svém daňovém přiznání k DPH nepřizná pořízení zboží z jiného členského státu (§ 2 odst. 1 písm. c/, § 16 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Ačkoli přitom pořízení zboží z jiného členského státu daňovému subjektu v případě následného dodání dalšímu daňovému subjektu v ČR odpovídá možnost odpočtu takto přiznané DPH (§ 72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o DPH), současně mu vzniká další daňová povinnost – přiznat DPH při dodání zboží za úplatu, tj. při uskutečnění zdanitelného plnění (§ 2 odst. 1 písm. a/, § 13 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH), takže celkově tento obchod rozhodně není daňově neutrální, jak by se na první pohled mohlo zdát.

JUDr. Radek Doležel, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší soud vydal dne 8. 1. 2014 pod sp. zn. 15 Tdo 902/2013 usnesení, kterým k dovolání obviněných podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího, předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně, a to včetně rozhodnutí obsahově navazujících a věc přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ji znovu projednal a rozhodl. Jak vyplývá již z přidělené spisové značky 15 Tdo, ve věci byl činný velký senát trestního kolegia, kterému byla kauza předložena usnesením senátu 5 Tdo s ohledem na, i z pohledu jednotlivých senátů Nejvyššího soudu, nejednotnou interpretaci charakteru dobíjecích kupónů pro mobilní telefony (zda se jedná o zboží či službu, což má dopady v oblasti DPH). V odůvodnění zmíněného usnesení tedy Nejvyšší soud zejména sjednotil postoje ke zmíněnému problému, nicméně současně se vyslovil i k poměrně významné otázce další.