Státní zastupitelství 1/2015

Prof. JUDr. Jozef Čentéš, PhD., Právnická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta práva a verejnej správy, Warminsko-Mazurska Univerzita v Olsztyne, Generálna prokuratúra Slovenskej republiky, e-mail: jozef.centes@genpro.gov.sk
JUDr. Ján Šanta, PhD., Úrad špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry  Slovenskej republiky, e-mail: jan.santa@genpro.gov.sk

V sledovanom období došlo k významným udalo-stiam v ďalšom smerovaní Slovenskej republiky. K týmto udalostiam možno zaradiť členstvo Slovenskej republiky v Organizácii pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD), v NATO a Európskej únii (ďalej spravidla len ,,EÚ“). Vstup do týchto medzinárodných organizácií pozitívne ovplyvnil ďalší politický, hospodársky aj právny vývoj Slovenskej republiky. Z hľadiska sledovaného obdobia venujeme pozornosť najdôležitejším zákonom, ktoré mali vplyv na ďalšie smerovanie slovenskej prokuratúry.

History of Slovak Public Prosecution Service: period of 2000–2009

This period in the modern history of public prosecution service is characterised in particular by the accession of the Slovak Republic to prominent international organisations (OECD, NATO, EU) and by other international activities, as well as by adoption of currently effective, several times amended, consequential acts, including, inter alia, Act no. 153/2001, Coll. on public prosecution service and Act No. 154/2001 Coll. on public prosecutors and trainee prosecutors. Activities of public prosecution service have been significantly influenced by Penal Code Act no. 300/2005 Coll. (recodified) and Penal Proceedings Act no. 301/2005 Coll. (recodified).

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, státní zástupce analytického a legislativního odboru, Nejvyšší státní zastupitelství, e-mail: jchromy@nsz.brn.justice.cz

Cílem výzkumu bylo prostřednictvím empirické sondy zmapovat zkušenosti a názory v oblasti problematiky násilí na pracovišti. Násilím na pracovišti se rozuměl vyjmenovaný negativní incident, pokud byl spáchán mezi pracovníky, kterými mohli být zaměstnanci, zaměstnavatelé, obchodní partneři apod. Pozornost byla věnována šesti incidentům: slovní útok (zesměšnění, urážka, pomluva apod.), šikana (manipulace, naschvály, vydírání apod.), fyzický útok (facka, úder pěstí, kopání apod.), vyhrožování fyzickým útokem, vynucený sexuální styk nebo pokus o vynucený sexuální styk (tvořily společnou položku s ohledem na očekávanou nižší prevalenci) a jiné sexuální obtěžování (nevhodné komentáře, osahávání, obnažení apod.). Empirická sonda směřovala ke shromáždění, rozboru a vyhodnocení údajů od respondentů, kteří vypovídali, zda se stali obětí, svědkem či pachatelem některého z incidentů násilí na pracovišti. Pokud ano, vyjadřovali se také k četnosti jeho výskytu. Dalším souborem otázek byl zjišťován názor respondentů na prevenci násilí na pracovišti, informovanost o právní úpravě vztahující se k tomuto jevu a rovněž jejich názor na efektivnost právní úpravy z teoretického i praktického pohledu. Dotazované osoby byly nakonec vyzvány, aby případně uvedly závažnější případ násilí na pracovišti, který znají ze svého okolí, třeba jen z doslechu.

Workplace violence up close. Experiences and views of victims, witnesses and perpetrators in the light of empirical probe

The autor presents his own empirical probe mapping experiences and opinions in the issue of work-place violence. Directed to collect, analyze and evaluate data from respondents who testified whether a victim, witness or perpetrator of any incidents of workplace violence, and also to express the frequency of its occurrence. It was also as certained the opinion on the prevention of workplace violence, awareness of legislation relating to this phenomenon as well as their opinion on the effectiveness of legislation from a theoretical and practical point of view. Persons interviewed eventually describe severe cases of workplace violence, which personally experienced or know of their surroundings.

Mgr. Ondřej Morkovin, právní čekatel, Okresní státní zastupitelství v České Lípě, e-mail: o.morkovin@seznam.cz

Za méně závažnou trestnou činnost se v České republice ukládají převážně podmíněné tresty odnětí svobody. Podle mého názoru se tak neděje proto, že by byl tento druh trestu v takovém počtu případů trestem nejvhodnějším, nýbrž spíše souhrou trestně-procesních okolností. Dle ust. § 314e trestního řádu může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Je samozřejmé, že takový postup je pro soudce mnohem rychlejší
a jednodušší, než o věci rozhodovat v hlavním líčení, a tento postup je tak i přes riziko, že některá ze stran proti trestnímu příkazu podá odpor, velmi využívaný. Pokud chce samosoudce trestním příkazem uložit trest obecně prospěšných prací, je povinen dle ust. § 314e odst. 3 trestního řádu si před tímto rozhodnutím vyžádat zprávu probačního úředníka, jejímž obsahem jsou zjištění o možnostech výkonu trestu obecně prospěšných prací, o zdravotní způsobilosti obviněného a o stanovisku obviněného k uložení tohoto druhu trestu.

Storing community service punishment for an act committed in the trial period of a suspended sentence

If convicted, who was a suspended prison sentence, followed by probation period commits another offense, courts often impose his sentence of community service on the grounds that he had the opportunity to perform community service before the end of the probationary period of a suspended sentence. This achieves that when it will decide whether the proba-tionary period of suspended sentence proved, will look at him as if he were convicted. The author attempts to discover the causes of this practice, it criticizes and analyzes the reasons why it considers unacceptable. Finally suggests how should the prosecutor such judicial practice defend.

Mgr. Lenka Staňková, interní doktorandka na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, e-mail: lenka.stankova@upol.cz

Úmyslná usmrcení jsou velmi závažným druhem kriminality a k jejímu předcházení a objasňování napomáhá lepší poznání tohoto druhu trestné činnosti pomocí kriminologických a viktimologických rozborů. Právě z toho důvodu byl proveden specifický výzkum, jehož primárním cílem je získání poznatků o typologii pachatelů úmyslných usmrcení a jejich obětí.  Výzkum se zabývá i analýzou dalších důležitých údajů vztahujících se k těmto trestným činům jako takovým (místo činu, motiv, vražedný nástroj).

Výzkum byl proveden rozborem dat získaných studiem vzorku padesáti soudních spisů z krajských soudů v Hradci Králové, Praze, Brně, v Ostravě a na pobočce tohoto krajského soudu v Olomouci. Tento vzorek je složen z případů, které byly pravomocně skončeny v letech 2010 až 2012. Jelikož jde o období, kdy byly projednávány i trestné činy, které byly spáchány ještě za účinnosti „starého“ trestního zákona č. 140/1961 Sb., jsou některé trestné činy kvalifikovány ještě dle tohoto zákona. Taktéž tam, kde jsou přebírána data ze Statistických ročenek kriminality (ročenek kriminality Ministerstva spravedlnosti), je třeba brát v potaz jak údaje o případech projednávaných dle staré, tak dle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2010, neboť jejich statistiky jsou vedeny odděleně.

Criminological studies of intentional killing

The article summarizes results of the empirical study in 50 real judicial cases (being 12,6 % of all cases) of intentional homicides judged between the years 2010-2012. The aim of this research is to consider chosen criteria as the criminogenic factors of intentional homicides. In this article, there are considered the criteria such as the offender (age, influence of alcohol, recidivism etc.), the relationship between victim and offender, crime scene, killing gun and motive.

PhDr. Markéta Štěchová, výzkumný pracovník, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, e-mail: mstechova@iksp.justice.cz
PhDr. Kazimír Večerka, CSc., vedoucí týmu PKM, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, e-mail: kvecerka@iksp.justice.cz

Systém včasné intervence – tato tři slova či pojmy, jež mají hluboký smysl, vytvářely v minulých letech naději, že se preventivní práce v naší zemi dostane z chaotičnosti a náhodnosti zásahů do propracovanější adekvátnější formy, která má reálnou šanci zlepšit osud alespoň některých ohrožených mladých lidí. Tento entuziasmem vedený koncept byl – dle našeho názoru – reakcí na poznatek, že úroveň kriminality by mohla být daleko nižší, kdyby se včas, vhodně a dlouhodobě reagovalo na signály sociálně neadekvátní situace některých mladých lidí. Koncept SVI reagoval na zjištění, že některé životní situace dětí a mládeže, ve kterých musí žít, mají takový negativní náboj, že by byl téměř zázrak, aby v pozdějším věku nevyústily do antisociality či alespoň asociality. Při snaze vzbudit k životu systém včasné intervence došlo k uvědomění, že signály nastoupení delikventní životní cesty leží z různých důvodů nepovšimnuty na trajektoriích cest ohrožených dětí, že nikdo, nebo téměř nikdo, se o tyto signály nezajímá a neslyší více či méně zřetelný hlas volající po pomoci či adekvátním zásahu a že zároveň existují (nebo by mohly existovat) společenské či individuální prostředky a metody, jak lidem ohroženým kriminogenními faktory pomoci.

Early Intervention System – Attempt to Appropriately React on Children and Juveniles Antisocial Life Journey Beginning

The article presents selected results from the survey called Early Intervention Systém (SVI-EIS) conducted in the Institute of Criminology and Social Prevention since 2012. Besides the basic information concerning SVI-EIS there are presented results from the first survey period mapping system funcioning on cases accident-ally selected children and juveniles at risk who were included in the system. Research data were provided by Bodies of social-legal child protection whose competence includes application of SVI–EIS processes.

Mgr. Petr Zarivnij, interní doktorand na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, e-mail: 210827@mail.muni.cz

Před patnácti lety vznikl Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“ – zkratka francouzského Of-fice de la Lutte Anti-Fraude), jehož posláním je vyšetřovat podvodnou činnost týkající se rozpočtu Evropské unie, případy korupce v orgánech a institucích Unie, jakož i případy závažného pochybení ze strany pracovníků těchto institucí. OLAF přitom zaujímá velmi důležitou a často nezastupitelnou úlohu při zjišťování informací, které vedou k následnému stíhání pachatelů. I přesto se však zdá, že v porovnání s ostatními institucemi a agenturami Unie stojí trochu v pozadí a není mu věnována přílišná pozornost, čemuž pravděpodobně napomáhá jeho poněkud schizofrenní povaha.

European Office for the fight against fraud − circumstances of creation and future prospects

The article is focused on the issue of the future development of the European Anti-Fraud Office (OLAF). Firstly, the article deals with the circumstances of the establishment of OLAF, where the problems, which is OLAF currently facing, come from. Furthermore, the article is focused on the prediction of the development that could occur. In particular on the possible changes in the case of the establishment of the European Public Prosecutor’s Office.

Mgr. Michal Janoušek, asistent předsedy senátu Nejvyššího soudu, interní doktorand na Katedře občanského práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, e-mail: janousekmichal@centrum.cz

S novým občanským zákoníkem přichází do oblasti soukromého práva institut lichvy, který je konkrétně obsažen v ustanovení § 1796 a násl. NOZ. Důvodová zpráva podotýká, že se v rámci této skutkové podstaty zohledňuje rovněž skutková podstata lichvy v trestním zákoníku, konkrétně v ustanovení § 218 tr. zákoníku. Účelem tohoto příspěvku není aspirace nad vyčerpávajícím pojednáním o trestněprávních aspektech lichvy a srovnání s jejím civilistickým protějškem. Klade si za cíl vymezit obsah pojmu „hrubého nepoměru“ vzájemných plnění, tedy blíže rozvést slovní spojení, se kterým pracují oba zákoníky, tedy jak občanský, tak trestní. Je třeba se ptát, jak posuzovat hrubý nepoměr vzájemných plnění, a to jak v případě civilistického pojetí lichvy, neboť tento institut se objevuje v normativním textu zákoníku relativně nově, zejména v rámci diskontinuitního pojetí občanského zákoníku 1964. Stejně tak se jeví potřebným poukázat na některé přístupy k trestnímu pojetí lichvy a stanovení hranice, resp. kritéria pro určení hranice hrubě nepoměrných plnění ve smyslu jejího normativního vyjádření v ustanovení § 218 tr. zákoníku.

Criminal Aspects of usury after the recodification of private law in comparison with the German concept of the crime of usury

The paper deals with certain aspects of the criminal legislation on usury, especially with its material and personal scope and with an objective element, namely gross disproportion. The purpose is to point out the range of the merits of the crime of usury, which is demonstrated in the legislation on the merits of usury in the German Penal Code. Although the merits of usury in the current criminal law practice are used very rarely the legal regulation of this crime becomes topical in terms of similarities between the regulation of it in the Criminal Code and in the Civil Code, where the merits in terms of qualification signs of usury are defined in fact identically.

Mgr. Lenka Čiháková, externí doktorand na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, advokátní koncipientka, e-mail: lenka.cihakova@centrum.cz
JUDr. Andrej Lobotka, interní doktorand na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, advokátní koncipient, e-mail: 210210@mail.muni.cz

„Každá velká inovace měla potenciál snížit náklady na porušování zákonů. Telefon, alespoň před zavedením odposlechů, zjednodušil zločincům plánování jejich aktivit. Gramofon a rozhlas zvýšily možnosti porušování autorských práv k hudbě. Pokrok v dopravě (automobil, letadlo) zjednodušil zločincům plánování a provádění trestných činů ze zahraničí nebo spáchání trestného činu na jednom místě a útěk jinam.“

Nejinak tomu bylo i po masovém rozšíření počítačů a internetu, jak ukazuje příklad pornografie, hazardu, porušování autorských práv … G. Barton poznamenává: „Zneužívání počítačů se rozvinulo stejně rychle jako sama počítačová technologie …“

Internet přinesl osobité podoby jednání, jimiž dochází k páchání trestné činnosti: spam, cybersquating, domain kiting a domain tasting, spoofing, phreaking, hacking či cracking, DDoS atd. Mnoho protiprávních jednání, k nimž je internet využíván, je však obdobou jednání známých z reálného (off-line) světa. Protože internet přinesl jejich masové rozšíření, pozměnil způsob jejich vykonávání, příp. umožnil pachatelům jejich efektivnější páchání, dostala takováto jednání vykonávaná pomocí internetu osobitá pojmenování. Kromě např. kyberstalkingu (cyberstalking) či kyberšikany (cyberbullying) bychom sem mohli zařadit i kybergrooming (cybergrooming), kterému je věnován tento článek.

Cybergrooming – new constituent in the Criminal Code

The article deals with the merits of a new offense under the provision §193b (establishment of illicit contact with the child), which was introduced into the Criminal Code with the effect from 1st August 2014. The first part of the article describes the merits of the offence, deals with the definition of cybergrooming and the typical behaviour of the culprit of this criminal activity. The second part of the article focuses primarily on foreign regulation and the possibility of prosecuting similar crimes abroad using some of the means within the operational activities of the authorities involved in the criminal proceedings.

JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., ředitel analytického a legislativního odboru, Nejvyšší státní zastupitelství, e-mail: mruzicka@nsz.brn.justice.cz

Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko ze dne 25. září 2014, sp. zn. Tpjn 303/2014, k jednotnému výkladu ustanovení § 314c odst. 1 písm. c) trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) v otázce, zda skutečnost, že uplynula delší doba (v řádu měsíců) od počátku prověřování do sdělení podezření podezřelému podle § 179b odst. 3 trestního řádu, je důvodem pro odmítnutí návrhu na potrestání.

The procedure prosecutor after an opinion Criminal Division of the Supreme Court of the possibility of the court to reject proposal for punishment if the abbreviated preparatory proceedings precedens scan that lasted too long

The contribution deals with the theme of Summary Preliminary Hearing and impacts of the Opinion of the Supreme Court of the Czech Republic from 25th September 2014, sp. zn. Tpjn 303/2014, on Possibility of Judge dismiss of public prosecutor´s petition for punishment, if Summary Preliminary Hearing has came before reviewing the facts indicating that a criminal offence persisting for very long time, in relation with Public Prosecution´s activity. Such reviewing the facts indicating that a criminal offence of ten persists for some months or one year. Following Summary Preliminary Hearing is carried on legal deadline of two weeks. The deadline within which the summary preliminary hearing must be concluded, can be extended by a maximum of ten days, where agreement on guilt and punishment is being concluded,  by a maximum of thirty days. The focus of contribution is also related to possibilities of public prosecutor´s procedure after publication of mentioned opinion.