Časopis Státní zastupitelství 2/2015

  • Listina základních práv Evropské unie a trestní řízení (Jaroslav Fenyk)
  •  Soudobé problémy a výzvy aplikace trestného činu teroristického útoku (Miroslav Mareš)
  • Opuštění věci, ztráta věci a trestný čin zatajení věci (Karel Šabata)
  • Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, jakožto kárného soudu, v řízeních o kárné odpovědnosti státních zástupců (Marek Vrbík)
  • K návrhu zákona o využití peněžních prostředků pocházejících z majetkových sankcí (Vítězslav Kozák)
  • Možnosti posílení návrhových oprávnění státního zastupitelství ve věcech zásahů do rodičovské odpovědnosti (Adam Křísek)
  • História slovenskej prokuratúry v období 2000–2009 (Jozef Čentéš, Ján Šanta)
  • Konštituovanie československého štátneho zastupiteľstva na území Slovenska a Podkarpatskej Rusi po vzniku Československej republiky (Ján Zanovít)

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 2/2015

História slovenskej prokuratúry v období 1989-1999

Doc. JUDr. Jozef Čentéš, PhD., Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, Generálna prokuratúra Slovenskej republiky, email: jozef.centes@genpro.gov.sk
JUDr. Ján Šanta, PhD., Úrad špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry Slovenskej republiky, email: jan.santa@genpro.gov.sk

Pod tlakom demokratických, občianskych a politických síl došlo v období po 17. novembri 1989 k uskutočneniu rozsiahlych zmien v politickom, štátnom, hospodárskom, sociálnom a kultúrnom živote občanov Českej a Slovenskej Federatívnej republiky (ďalej spravidla ,,ČSFR“). Uvedené zmeny smerovali k vytvoreniu pluralitného demokratického politického systému, ako aj k vytvoreniu trhového hospodárstva s rešpektovaním sociálneho a ekologického aspektu.  Tieto zmeny sa dotkli aj právneho poriadku ČSFR, ako aj Českej republiky a Slovenskej republiky ako subjektov česko – slovenskej federácie. Podstatou ústavných a zákonných zmien bol najmä návrat k občianskej spoločnosti, k vytvoreniu právneho a demokratického štátu so zárukami základných ľudských a občianskych práv a slobôd pre všetkých občanov a k demokratizácii v oblasti nielen politickej, ale aj hospodárskej.

History of Slovak Prosecution in 1989-1999

In the article the author sindicate changes in political, governmental, economic, social and cultural life of the citizens in former Czech and Slovak Federal Republic in period after November 17th 1989. These changes have found natural expression in changing functions of state and state apparatus and logically related to the further development of prosecution. The prosecutor‘s office was looking for its new face during this period and position in the post-totalitarian society and in the process of society gradual transformation into democratic one. The authors mainly focus on the legislation that influenced the action of prosecution and prosecutors in 1989-1999. The article also deals with international documents that influenced the prosecution development in this period.

Zkrácené řízení z pohledu soudců, státních zástupců a policistů – vybrané výstupy z expertního dotazníkového šetření

JUDr. Simona Diblíková, výzkumný pracovník, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, email: sdiblikova@iksp.justice.cz
Mgr. Vladan Slavětínský, výzkumný pracovník, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, email: vslavetinsky@iksp.justice.cz
JUDr. Petr Zeman, Ph.D., výzkumný pracovník, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, email: pzeman@iksp.justice.cz

Snaha o zrychlení a zjednodušení trestního řízení patří v České republice, tak jako v řadě jiných zemí, dlouhodobě k nejvýraznějším trendům ve vývoji trestního práva procesního i systému trestní justice jako celku. Takzvaná. velká novela trestního řádu č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002 zavedla institut zkráceného přípravného řízení a na něj navazujícího zjednodušeného řízení před samosoudcem (souhrnně „zkrácené řízení“). Výzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), zkoumající aplikaci zkráceného řízení v letech 2002 – 2006, přinesl poznatky o tom, že se zkrácené řízení jako nový typ trestního řízení o nejméně závažných a skutkově i právně jednoduchých případech trestné činnosti v prvních letech po svém zavedení celkově osvědčilo. Právní úprava zkráceného řízení byla za účelem odstranění nedostatků původního znění a zvýšení využitelnosti tohoto institutu následně několikrát novelizována. Mezi nejvýznamnější změny lze řadit zavedení možnosti podmíněného odložení podání návrhu na potrestání a schválení narovnání státním zástupcem ve zkráceném přípravném řízení, dále rozšíření okruhu trestných činů, o kterých lze zkrácené přípravné řízení konat, a posunutí počátku běhu dvoutýdenní lhůty pro ukončení zkráceného přípravného řízení až ke dni, kdy policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Tyto změny měly výrazný vliv na aplikační praxi v oblasti zkráceného řízení a přispěly k nárůstu jeho podílu na celkovém počtu trestních řízení až do té míry, že od roku 2010 je více než polovina trestních věcí projednávána ve zkráceném řízení.

 “Summary procedure” from the point of view of judges, public prosecutors and police officers – selected outputs of the expert questionnaire survey p. 53

This paper presents main results of the expert questionnaire survey on the issue of shortened preliminary procedure and subsequent simplified proceedings before the court (“summary procedure” in brief). The survey among judges, public prosecutors and police officers was carried out by the Institute of Criminology and Social Prevention (ICSP) as a part of research on shortened forms of criminal proceedings. The experts expressed their general views on summary procedure, opinions on the relevant legislation, use of penal order and the safeguarding of the right of defence in the summary procedure. This paper also offers comparison with results of similar survey, conducted by ICSP as a part of research on impacts of so called “great amendment” of the Code of Criminal Procedure in 2006.

Soulož mezi příbuznými – trestný čin?

Mgr. et Mgr. Petra Adamová, externí doktorandka Policejní akademie ČR v Praze,email: petra.adamova@pcr.cz
JUDr. Josef Richtr, okresní státní zástupce v Českých Budějovicích, email: jrichtr@osz.cbu.justice.cz

Sexuálně motivovaná trestná činnost stále zůstává dlouhodobým, trvalým a rovněž i latentním celospolečenským problémem. Provází trestně právní dějiny po celá staletí. Sexuálních deliktů se dopouštěli pachatelé ve všech obdobích historie lidstva a ve všech sociálních vrstvách. Trestné  činy   sexuálního  charakteru jsou zařazeny ve zvláštní části tr. zákoníku v hlavě III., nazvané „Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti“, kde vedle trestného činu znásilnění (§ 185 tr. zákoníku ), sexuálního nátlaku (§ 186 tr. zákoníku), pohlavního zneužití (§ 187 tr. zákoníku) je uveden i trestný čin soulož mezi příbuznými (§ 188 tr. zákoníku), dále pak trestné činy upravující trestnost pornografie. V tomto článku předkládáme rozbor trestného činu soulož mezi příbuznými podle české trestně právní nauky v komparaci s dalšími trestními zákoníky.

Intercourse between relatives – crime?                                 

The article contains reflection on criminality of incest, stated in head III. “Crimes against human dignity in sexual area.” It also contains brief characteristic of sexual behavior, sexual morality as a part of human morality and characterizes perpetrators of sexually motivated crimes. The attention is especially being paid to the current enactment of incest as a crime, the removal of merits of the case of crime of incest from the criminal code in the context of reflections de lege ferenda is being presented for discussion. In the context of criminal analysis, it mentions pros and shortcomings of these merits of the case in comparison to the Criminal Code of the Slovak Republic, the Criminal Code of the Republic of Austria and the Criminal Code of the Republic of Poland.

Cyberstalking

JUDr. Andrej Lobotka, doktorand na katedře trestního práva Prf MU v Brně, advokátní koncipient v AK David Zahumenský, email: 210210@mail.muni.cz

Stalking neboli trestný čin nebezpečného pronásledování je poměrně novým trestným činem – do českého právního řádu byl zaveden s účinností od 1. ledna 2010. Je možné jej nalézt v hlavě desáté zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), nesoucí název Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných; konkrétně je pak trestný čin nebezpečného pronásledování upraven v díle pátém nazvaném Trestné činy narušující soužití lidí, v ustanovení § 354. Nebezpečné pronásledování je trestným činem spočívajícím v úmyslném a systematickém porušování osobní svobody jiného člověka. Cílem pachatele takovéhoto trestného činu je navázání a udržování kontaktu s pronásledovanou osobou (obětí) i přes její zjevný nesouhlas, které se projevuje sledováním oběti, vyhledáváním její osobní blízkosti, kontaktování oběti prostřednictvím elektronické pošty, mobilu, jejím omezováním v obvyklém způsobu života, zneužitím osobních údajů nebo vynucováním si pozornosti oběti. Toto jednání vzbuzuje v pronásledované osobě důvodnou obavu o život nebo zdraví, případně obavu o život a zdraví osob blízkých.

Cyberstalking

The article deals with the issue of cyberstalking. It specifically discusses the most common methods of Internet communication that stalkers use to attack their victims, both theoretically and practically on judicial examples. This paper also draws attention to the 2000-2012 statistics from the United States, which shows development of various methods in Internet communication used by cyberstalkers for their attacks, denying also the general theory, that the perpetrator and the victim of cyberstalking have had relationship in most of the cases.

Příkaz k zatčení a problém nedoručení písemnosti

JUDr. Karel Šabata, Ph.D., soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti, email: ksabata@osoud.uhr.justice.cz

Zatčení osoby představuje závažný zásah do osobní svobody občana. K dosažení účelu trestního řízení je nutné zajistit přítomnost potřebných osob. Zajištění přítomnosti osob se děje také donucovacími prostředky, přičemž některé s tím spojené otázky jsou natolik závažné, že jsou upraveny v Listině základních práv a svobod, která svěřuje rozhodnutí o zatčení soudu. Podle článku 8 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je možno obviněného zatknout jen na písemný a odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodiny od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu. Zatčení je zajišťovacím prostředkem, obdobou zadržení obviněného podle § 75 trestního řádu. Naplnění úkolů trestního řízení je zabezpečováno také pomocí základních zásad trestního řízení.

Arrest Warrant and Issue of Non-Delivery Document

Person´s Arrest is serious interference with personal liberty. The move to issue an arrest warrant should be approached with caution. The actual non-delivery of consignment is no reason for detention and there is no reason for issuing an arrest warrant either. It is appropriate to include legal instrument of ensuring delivery of consignments in the Code of Criminal Procedure.

Zamyšlení nad signalizační povahou trestného činu podle ustanovení § 254 odst. 2, alinea 3, trestního zákoníku z pohledu trestní a netrestní působnosti státního zastupitelství

JUDr. Stanislav Tichý, státní zástupce, Okresní státní zastupitelství v Olomouci, email: tichys@osz.olc.jutice.cz

Trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, vymezený v ustanovení § 254 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále i „tr. zákoník“, je zákonodárcem řazen mezi trestné činy směřující proti závazným pravidlům tržní ekonomiky. Základní skutková podstata, popsaná v prvním a druhém odstavci tohoto ustanovení, je poměrně široká a obsahuje v sobě několik samostatných úmyslných jednání, kterými se může pachatel dopustit zmíněného trestného činu. V prvním odstavci jsou alternativně popsána tři jednání pachatele, která směřují proti účetním knihám, zápisům nebo jiným dokladům sloužícím k přehledu hospodaření a majetku tím, že tyto zákonem předpokládané účetní podklady nevede (alinea 1),uvádí v nich nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje (alinea 2) či je změní, zničí, poškodí, zatají, učiní neupotřebitelnými (alinea 3), a tím v příčinné souvislosti ohrozí majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.

Contemplation over Signaling Character of Crime Pursuant to § 254 Paragraph 2 Alinea 3 of Penal Code from the Perspective of Criminal and Non-Criminal Powers of Public Prosecution

The article elaborates on the role of the public prosecution in application of the crime of distorting data on the state of the economy and assets pursuant to § 254 paragraph 2 alinea 3 of Penal Code. It is obvious, that this crime contains distinct signaling element which, however, is often neglected in practice, although its informative value may be instrumental in effective prevention or disclosure of some other, more serious, crime. An equally significant character of this crime pertains non-criminal activity of the public prosecutionin supervising sub-ject under investigation.

Trestná činnost páchaná na extremistických a nenávistných shromážděních

JUDr. Mgr. Štěpán Výborný, asistent soudce Ústavního soudu, doktorand na katedře ústavního práva a politologie PrF MU v Brně, email: Stepan.Vyborny@law.muni.cz

V průběhu roku 2013 zasáhla Českou republiku vlna nepokojných demonstrací, jejichž vývoj byl v mnohém velmi podobný. Za jejich roznícením stál jednak dlouhodobě neřešený problém sociálního napětí mezi romskou minoritou a majoritou a pak také konkrétní konflikt, který „přivedl lidi do ulic“. V průběhu těchto shromáždění zaznívaly mnohé invektivy namířené vůči Romům, přičemž ty posléze ústily v pokusech „přivést slova k činům“ a zaútočit na místní Romy. Tomu většinou zabránily policejní jednotky, s nimiž se však dav dostával do násilné konfrontace. Poněvadž nelze očekávat, že by takováto násilná shromáždění s extremistickým podtextem byla pouze ojedinělým excesem v budoucnu se neopakujícím, považuje autor za vhodné zhodnotit tyto demonstrace z hlediska páchání trestné činnosti. Již úvodem je však třeba upozornit, že následný text je spíše vhledem do dotčené problematiky a představuje pouze jakési poznámky k tématu. Jedná se totiž o natolik širokou problematiku, že by její komplexní uchopení vyžadovalo výrazně širší prostor.

Crimes committed at the extremist and hateful assemblies

In the Czech Republic the extremist and hate assemblies are discussed from the perspective of their reasons, forms or repressions. This article focuses on the crimes committed by participants from the assemblies mentioned above. It is not unusual that “hate mood” crowd assault minorities or attack police officers. The participants of these demonstrations may also promote undemocratic movements which are forbidden by the Czech Criminal Act. Criminal sanctions imposed for these acts bring many legal or practical questions. The submitted article is focused on the most important questions connected with the topic and it gives answers on them.

K předpokladům podmíněného zastavení trestního stíhání

JUDr. Pavel Kučera, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, email: kucera@nsz.brn.justice.cz

Institut podmíněného zastavení trestního stíhání, upravený v § 307 – 308 trestního řádu, byl u nás zaveden v roce 1993 zákonem č. 292/1993 Sb. Zmíněný institut představuje jednu z forem odklonu coby alternativního řešení trestních věcí. Jde, zjednodušeně řečeno, o alternativu k obecnému postupu, jehož základem je vyslovení viny soudem, po čemž zásadně následuje uložení standardní trestní sankce. Přes počáteční nedůvěru a pochybnosti se podmíněné zastavení trestního stíhání stalo efektivním a orgány činnými v trestním řízení hojně využívaným alternativním způsobem vyřizování trestních věcí. Předmětem tohoto článku je rozbor a následné shrnutí předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné k tomu, aby příslušný orgán (soud či státní zástupce) mohl trestní stíhání podmíněně zastavit. Jeho cílem tedy není pojednání o účelu či smyslu předmětného odklonu, není jím ani pojednání o ideách, které stojí v jeho základech. Přesto je nezbytné stručnou zmínku o účelu podmíněného zastavení trestního stíhání učinit. Zjištění účelu určitého právního institutu, resp. vědomí o něm je totiž jednou z klíčových podmínek jeho pochopení a následně jeho řádného výkladu, potažmo uplatnění v praxi. Proto nelze účel existence podmíněného zastavení trestního stíhání opomenout ani v této, byť jinak prakticky zaměřené, stati. Vymezit řádně podmínky pro uplatnění předmětného odklonu lze jedině ve světle jeho účelu.

Prerequisites of conditional suspension in criminal prosecution

The article discusses prerequisites of conditional suspension in criminal prosecution. At the outset is mentioned meaning and purpose of conditional suspension of criminal prosecution and its basic conditions, which are explicity stated in the law. Subsequently autor focuses on the prerequisites which the law does not state expressly, however can be inferred from it. In this context the autor points out signific and weaknesses of current practices and provides appropriate solutions.

Časopis Státní zastupitelství

Archiv
Předplatné
Pro autory

 Wolters Kluwer ČR, a. s.

U nákladového nádraží 10
130 00  Praha 3

 

Tel.:       246 040 417
E-mail:  marie.novotna@wolterskluwer.com

Sledujte nás: