Časopis Státní zastupitelství 3/2015

Kateřina Hlaváčová, studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity, e-mail: kata.hlavac@gmail.com

Neoprávněné odběry elektrické energie a plynu jsou nežádoucí společenská jednání, s nimiž právní řád spojuje nepříznivé právní následky. „Energetické vztahy“ jsou upraveny v  zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jenž obsahuje jak normy soukromoprávní, tak normy správněprávní. V § 51 odst. 1 v písmenech a) až g) a § 74 odst. 1 v písmenech a) až g) energetického zákona je upraven pojem neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy a plynu, přičemž judikatura dovodila, že se jedná o taxativní výčet. Neoprávněné odběry však nejsou věcí pouze civilních soudů a správního řízení a nepodléhají tak pouze soukromoprávní a správněprávní regulaci. Je známo mnoho případu neoprávněného odběru, a některé z nich již ze soudní praxe Nejvyššího soudu, které byly řešeny v rámci trestního řízení. Většina těchto případů je zahájena na základě trestního oznámení poškozených, jimiž jsou zejména provozovatelé distribučních soustav.

Unauthorized energy consumption from the criminal law point of view

The article deals with the criminal law aspects of unauthorized energy diversion. The introduction focuses on the notion of energy diversion. Furthermore the article describes particular crimes related to the energy diversion and it is concluded with critical analysis of calculation of damages made by criminal courts.

JUDr. Lumír Crha, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, e-mail: lcrha@nsz.brn.justice.cz

S pojmem „trestní politika“ se setkáváme běžně. Jedná se o obvyklou součást žurnalistického nebo politického žargonu. Čtenáři, diváci a voliči jsou seznamováni s tím, jaká trestní politika je, jaká by mohla být a jaká nakonec bude. A jak velký užitek nebo škoda z toho vzejde. Zdálo by se, že se jedná o pojem běžný, jehož obsah je jasný. Není tomu tak. Tento pojem v sobě skrývá netušenou dynamiku. Je naplněn konflikty a otázkami. Pojem „trestní politika“ byl totiž užíván v různých politických poměrech, různými generacemi politiků a právníků. Nutně tím nabýval poněkud odlišných významů. Za zásadní považuji následující otázky. Co je to vlastně trestní politika? Jaký může mít obsah? Jaký nesmí mít dosah – kde jsou její meze?

Criminal Policy and Public Prosecutor (criminal law and justice, justice and penal policy)

The article deals with the content and scope of the term „cri minal policy.“ May have it an influence on the policy of the criminal justice process, in particular the prosecutor’s office? lt includes that criminal policy instruments should not have any direct instruction of the executive branch, both in the particular case to apply the existing law. The Executive may apply the penal policy toward prosecutorial only indirectly − legislatively and organizationally. Thus, the formation of applicable law and material and personnel security.

JUDr. Ivo Kouřil, soudce Nejvyššího soudu, e-mail: Ivo.Kouril@nsoud.cz
Mgr. Michal Janoušek, asistent předsedy senátu Nejvyššího soudu, e-mail: Michal.Janousek@nsoud.cz

Trestní zákon, … , žádné ustanovení o omylu, ať již skutkovém či právním, neobsahoval. Tato skutečnost ovšem neznamenala (jak je nepochybně čtenáři známo), že by při posuzování otázky trestní odpovědnosti pachatele, tj. řešení jeho viny, příp. při úvahách o právním následku jeho trestní odpovědnosti, nebyla jeho existence v konkrétním případě zohledňována. Vycházejíc z toho, že omyl v trestním právu je vlastně „odvrácenou“ stranou zavinění, vymezovala nauka i praxe pojem omylu a jeho vlivu na trestní odpovědnost z ustanovení o zavinění a o přípravě či pokusu. O tom, že jeho význam v souvislosti s řešením otázky naplněnosti subjektivní stránky trestného činu, v souladu se závěry podrobně rozpracovanými českou trestně právní teorií, byl předmětem náležitého zkoumání a posouzení, se není nezbytné přesvědčovat. V daném směru postačuje poukázat na judikaturu, která se otázkami omylu zabývala i v období výrazně předcházejícím přijetí trestního zákoníku, případně na to, že mimo posouzení významu omylu pro právní posouzení skutku OČTŘ, resp. zpravidla v konečném stadiu obecnými soudy, byl jeho význam v trestním řízení při posouzení viny pachatele i předmětem hodnotících závěrů v rozhodnutích Ústavního soudu

Towards some aspects of deciding about an act committed by an offender in negative legal mistake

The article deals with the issue of negative legal mistake. After a brief summary of the heoretical sources that led to the adoption of the legaI regulation contained in Section 19, Criminal Code, the article mentions the current case law relating to this provision, the approach of the courts and jurisprudence to that in Germany, and on two cases adjudicated by the Supreme Court it describes how the provision in question influenced court judgments. The article also deals with the issue of a desired expression of both the factual and substantive law conclusions in the reasoning of the judgment relating fo the offender’s mistake, and discusses the manner of the courťs deciding about the injured party’s claim for damages.

JUDr. Pavel Kučera, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, e-mail: pkucera@nsz.brn.justice.cz

Nutná obrana je institut v určité formě známý snad všem právním řádům. Její podstata v trestním právu spočívá v odvrácení útoku směřujícího vůči právním statkům (zájmům) chráněným trestním zákonem, a to jednáním, které by jinak bylo považováno za trestný čin spáchaný vůči útočníkovi. Netřeba blíže upozorňovat na to, že nutná obrana, normovaná v § 29 trestního zákoníku, bývá v našem právu již tradičně řazena mezi okolnosti vylučující protiprávnost (např. vedle krajní nouze či oprávněného použití zbraně podle § 28, resp. § 32 trestního zákoníku). Jde o takové okolnosti, v důsledku jejichž výskytu v době činu odpadá jeho protiprávnost coby obecný znak každého deliktu, tedy i trestného činu. Domnívám se, že mezi právníky, kterým je tato stať určena především, se jedná o notorietu. Naproti tomu považuji za vhodné připomenout, které klíčové principy v základech této tradiční okolnosti vylučující protiprávnost stojí.

Self-defense – Brief comparison of domestic and selected international criminal law amendments

This article compares the Czech and selected international criminal law institute of necessary defense. This is not a comprehensive exhaustive analysis, but the analysis focused on the most important features of which is the right to selfdefense is made. Conclusion of the article is devoted to a brief evaluation of Czech criminal regulation and selfdefense considerations de lege ferenda.