Časopis Státní zastupitelství 5/2015

  • Struktura trestní justice v Rakousku (Werner Pleischl)
  • Pravomoci nejvyššího spolkového státního zástupce v Německu se zaměřením na vyšetřování trestních činů proti státu (Harald Range)
  • Kariérní růst v německé justici – modelový případ (Peter Frank)
  • Systém trestní justice v Německu (Klaus Fleischmann)
  • Vztahy mezi ministerstvem spravedlnosti a státním zastupitelstvím (Ralf Rother)
  • Státní zastupitelství ve Spolkové republice Německo (Thomas Janovsky)
  • Činnost soudcovských rad a rad státních zástupců (Christoph Strötz)
  • Diskuze v rámci semináře Elektronizace justice a systém německé a rakouské justice (Jiří Pavlík)
  • O nefunkčnosti peněžitých trestů v podobě denních pokut (a co s tím) (Jakub Drápal)
  • Ohledání (místa činu) v kontradikci s ústavní konformitou (Jan Chmelík)
  • K problematice provádění prohlídek v německém trestním řízení, zejména pak s akcentem na provádění prohlídek v advokátních kancelářích (Vladislav Hřebíček)

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 5/2015

K problematice provádění prohlídek v německém trestním řízení, zejména pak s akcentem na provádění prohlídek v advokátních kancelářích

pplk. Mgr. et Mgr. Vladislav Hřebíček, odbor korupce Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, doktorand katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, email: vladislav.hrebicek@gmail.com

S ohledem na připravovanou rekodifikaci trestního řádu se v tomto příspěvku budu věnovat problematice provádění prohlídek ve Spolkové republice Německo, zejména pak té části problematiky, která je v tuzemském trestním procesu velmi často diskutovaná a která budí řadu emocí: prohlídkám v advokátních kancelářích. Národní úprava de lege lata trpí dle mého názoru řadou nedostatků; za nejpodstatnější z nich považuji zejména silně formalizovaný požadavek na bližší specifikaci listin, ohledně kterých se navrhovatel, tj. soudce, který prohlídku nařídil, domáhá u soudce krajského soudu nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení s jejich obsahem (viz § 85b odst. 4 ve spojení s § 85b odst. 6 tr. ř.), ačkoliv se orgán provádějící faktickou prohlídku (tj. policejní orgán, srov. § 83 odst. 2 tr. ř.) s obsahem dotčených listin seznámit nemůže (§ 85b odst. 1 tr. ř., věta první za středníkem), a to ani za účelem oddělení věcí důležitých pro trestní řízení od věcí pro trestní řízení nedůležitých. Jde o požadavek, který si z hlediska faktické existence dvou navzájem se blokujících podmínek (není možné se seznámit s obsahem listin versus přesto je nutné listiny blíže označit) nezadá se slavnou Hellerovou Hlavou XXII.

The issue of carrying out surveys in German Criminal Proceedings, especially with an emphasis on conducting inspections in law firms

The author’s contribution, which, with respect to the upcoming recodification of the Code of Criminal Procedure, is dedicated to the highly topica l issue of the sea rches in La w Firm offices (or premises where the lawyer practices law), aims primarily to point out how the issue deal with the criminal theory and practise of  the Federal Republic of Germany. The performing of the sea rches , according to the German Code of Criminal Procedure (St rafp ro zeB ordnung), is set within the general context: in the first part the layout and course of the German preliminatory proceeedings is described in general, the second part deals with the performing of the searches of ot her premises and finally, the issue of the searches in Law Firm offices, from the point of view of the methodology of the lawyer chambers of the states is dealt in detail in the third part. The conclusion contains the author’s deliberations de lege ferenda.The malfunctioning of financial penalties in the form of daily fines (and what to do with it).

Ohledání (místa činu) v kontradikci s ústavní konformitou

Doc. JUDr. Jan Chmelík, Ph.D.,Katedra trestního práva, Právnická fakulta Západočeské univerzity, email: diserta@seznam.cz

Ohledání není jenom kriminalistická metoda, ale také významný důkazní prostředek, zakotvený v ustanovení § 113 tr. ř., podle kterého jeho aplikace přichází v úvahu v případech, pokud mají být: „… přímým pozorováním objasněny skutečnosti důležité pro trestní řízení … . K ohledání se zpravidla přibere znalec (§ 113 odst. 1 tr. ř.).“ Znalec může být přibrán už na místo činu, a to podle § 105 tr. ř. Podle tohoto ustanovení je možné v trestním řízení vyžadovat od znalců k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení jednak odborné vyjádření, a pokud takový postup není dostačující, tak i znalecký posudek. Další osobou, která může při ohledání pomoci je konzultant. Jedná se o procesní institut upravený v ust. § 157 odst. 3 tr. ř.  Odborné pomoci konzultanta ze speciálního oboru může v závažných a skutkově složitých věcech využít jak policejní orgán, tak i státní zástupce. Zde je třeba zdůraznit, že konzultant z právního hlediska nemá postavení znalce. Z daného ustanovení, jeho oprávnění a způsobu přibrání jednoznačně vyplývá, že po této odborné pomoci nemůže být konzultant přibrán k případu jako znalec. Konzultant využívá svých odborných znalostí, aby navedl příslušný orgán na situace, místa, skutečnosti, které by mohly vést ke správnému objasnění skutkového děje.

lnspection (crime) in Contradiction with the Constitutional Conformity

lnspection (the scene of the crime) is an important means of proof of Criminal Law and the school of criminology and at the same  time  the method of knowledge. lts application in criminal proceedings, however, in certain cases, significantly interfered with the human rights and freedoms are guaranteed by the Constitution and the Charter, in particular the right to the inviolability of property rights, the inviolability of privacy and the inviolability of the dwelling. More and more often to the implementation of this mode of proof required by the statutory authority in  the  form  of  court  order to perform the inspection, which, however, is not explicitly reglemented law (Code of Criminal Procedure). The result of the absence of legal authorization may be the illegality of the implementation  of the inspection. Professional article is a reflection on the given problem, and trying to find a legally conforming solution.

O nefunkčnosti peněžitých trestů v podobě denních pokut (a co s tím)

Jakub Drápal, doktorand na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, email: jakub.drapal@gmail.com

Snaha o uložení obdobného trestu za obdobný trestný čin, tedy nalezení rovnosti v trestání, je stará stejně jako trestní právo. Přibližná rovnost v trestání je jedním ze základních předpokladů funkčnosti trestního práva a podmínkou jeho přijetí společností. Je-li při ukládání trestů jedním ze základních principů individualizace trestů, není třeba dále řešit otázku, zda se v trestním právu uplatní rovnost formální nebo materiální. Hlavní charakteristikou materiální rovnosti je totiž posuzování dopadu na reálnou situaci jednotlivce. Snahou zákonodárce musí být snaha o co nejrovnější právo, čehož nelze dosáhnout v případě peněžitého trestu jinak než násobením závažnosti trestného činu veličinou vyjadřující majetkové poměry. Toto pojetí pak logicky vyústilo v případě peněžitých trestů v koncept denních pokut, které berou v úvahu právě zmíněné aspekty. Tento koncept byl obecně do českého právního řádu zaveden novým trestním zákoníkem.

The malfunctioning of financial penalties in the form of daily fines (and what to do with it)

This article deals with the practical application of the concept of day fines. The results of the findings are,  that  the  theory  is  not followed,   and  there  is a great difference between relative amount of  (day) fine s for wealthy and poor off enders. Pecuniary punishment has not been accepted  as  an  alternative sanction and administrative support has not been offered to the judges so they could apply it. Case law of Supreme and Constitutional Court, as  well  as  of Dist rict Courts for Prague 2 and Jeseník, are ana lyzed.

Diskuze v rámci semináře Elektronizace justice a systém německé a rakouské justice

Mgr. Jiří Pavlík, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství

Ve dnech 13. a 14. 7. 2015 se v prostorech Justiční akademie v Kroměříži uskutečnil seminář na téma „Elektronizace justice a systém německé a rakouské justice“, který byl pořádán Nejvyšším státním zastupitelstvím právě ve spolupráci s Justiční akademií. Obsahy vystoupení jednotlivých účastníků v části zabývající se systémy německé a rakouské justice byly zpracovány do podoby příspěvků, které jsou publikovány v rámci tohoto tematicky zaměřeného čísla časopisu Státní zastupitelství. Předmětné příspěvky však nezahrnují následnou diskusi, která se v návaznosti na jednotlivé prezentace účastníků vedla. Proto v tomto svém příspěvku předkládám své poznámky z těchto diskuzí, které v některých případech rozvíjejí informace podané v prezentacích účastníků, někdy je doplňují či uvádí další zajímavé souvislosti. Mám za to, že tyto poznámky z diskuzí by mohly být pro čtenáře zajímavým doplněním příspěvků jednotlivých vystupujících na předmětném semináři.

Discussion at the seminar Computerization of the Justice System and the German and Austrian Justice

ln this paper, the author presents his notes from the discussions which took place after the presentations of the speakers  at  the  seminar Computerization of the Justice and the System of German and Austrian Justice.

Státní zastupitelství ve Spolkové republice Německo

Thomas Janovsky, generální státní zástupce v Bambergu

Státní zastupitelství v Německu jsou v současné podobě organizována od poloviny 19. století. V rámci trestního soudnictví jsou orgánem postaveným na roveň soudů a odpovídají za trestní stíhání a součinnost v trestním řízení. Státní zástupci musí svou činnost vykonávat objektivně, tzn., že v přípravném či trestním řízení nejsou „protivníky“ obviněného a jeho právního zástupce, ale musí vyšetřit a stejnou měrou zohlednit veškeré okolnosti svědčící ve prospěch či naopak k tíži obviněného. V tomto směru nesou odpovědnost za to, aby přípravné řízení probíhalo dle zákona, řádně a rychle. Státní zastupitelství mají tři hlavní úkoly. Za prvé tvoří vyšetřovací orgán, což znamená, že vedou řízení až do okamžiku vznesení obžaloby, zastupují zájmy státu v hlavním líčení a jsou – s výjimkou trestních řízení s mladistvými – odpovědné za záležitosti výkonu trestu. Prevence, tedy předcházení trestným činům, není bezprostředním úkolem státního zastupitelství. Na druhé straně však speciální i generální prevence představuje účel trestů udílených v německém trestním právu.

Vztahy mezi ministerstvem spravedlnosti a státním zastupitelstvím

Ralf Rother, generální státní zástupce v Berlíně

Státní tajemník při ministerstvu pro spravedlnost a ochranu spotřebitele v Berlíně mi schválil služební cestu na toto jednání na základě mé žádosti. A tím se dostáváme přímo k tématu, o kterém chci pojednat. Ne, že bych chtěl probírat otázky schvalování služebních cest a náhrady cestovních nákladů, ale jistě se nabízí otázka, proč musí příslušný ministr spravedlnosti, resp. senátor schvalovat takovouto služební cestu, ať již v jednom konkrétním případě nebo v rámci generálního schválení, jak je tomu u mých bavorských kolegů v případě cest do sousedních evropských států. Co má vlastně ministr spravedlnosti společného s výkonem služby státních zástupců? Jsou pro ně jeho pokyny a nařízení závazné, může ovlivňovat jednotlivá přípravná řízení, nebo dokonce sestavovat předpisy?

Systém trestní justice v Německu

Klaus Fleischmann, generální státní zástupce v Drážďanech

Spolková republika Německo je spolkovým státem.  Skládá se z 16 spolkových zemí (z toho 3 městské státy – Berlín, Hamburk, Brémy). Jak celý spolek, tak jednotlivé země jsou státy, což se projevuje obzvláště tím, že nejen spolek, ale i jednotlivé země mají legislativní pravomoc. Legislativní pravomoci spolku a zemí jsou stanoveny ve článcích  70 až 74 německého Základního zákona. Podle nich mají v zásadě spolkové země právo na legislativu, pokud ústava nestanoví legislativní pravomoc spolku (článek 70 odstavec 1 Základního zákona). Vymezení legislativní pravomoci mezi spolkem a zeměmi se určuje podle předpisů Základního zákona o výhradní a souběžné zákonodárné moci (čl. 70 odstavec 2 Základního zákona). V oblasti výhradní zákonodárné moci spolku nemají země žádné legislativní pravomoci, pokud k tomu nejsou výslovně oprávněny federálním zákonem (článek 71 Základního zákona). Oblasti výhradního zákonodárství jsou popsány v článku 73 odstavec 1 Základního zákona

Kariérní růst v německé justici – modelový případ

Peter Frank, generální státní zástupce v Mnichově

Franz Obermaier – tak zní typicky bavorské jméno imaginárního mladého právníka, kterého jsem si vymyslel: má za sebou studium v Mnichově a v Paříži, zkoušky složil s vynikajícím prospěchem; v obou právnických státních zkouškách patřil k nejlepším 3 % svého ročníku. Franz Obermaier promoval „summa cum laude“ na téma z oblasti daňového trestního práva, dva roky pracoval na univerzitní katedře jako vědecký asistent. V další kariéře má všechny dveře otevřené. Rozhodl se pracovat v bavorské justici. Státní zástupce Dr. Obermaier nastoupí do služby u Státního zastupitelství v Mnichově dne 1. srpna 2015. Nejprve bude přidělen do oddělení pro obecné trestní věci, žhářské a pumové útoky, přibližně po roce pak do oddělení pro daňové trestní věci. Dr. Obermaier si rychle získá pověst energického a angažovaného kolegy, který rychle chápe právní otázky a proniká do komplexních případů. Jeho nadřízení mu budou přidělovat náročné případy, které vyřeší k jejich plné spokojenosti.

Pravomoci nejvyššího spolkového státního zástupce v Německu se zaměřením na vyšetřování trestních činů proti státu

Harald Range, generální spolkový státní zástupce při Spolkovém soudním dvoru v Karlsruhe

Vítám příležitost představit českým kolegům část systému německé justice. V době, kdy se neustále zintenzivňuje jak mezinárodní spolupráce, tak stupeň mezinárodního ohrožení‚ je totiž znalost právních systémů ostatních států velmi důležitá. Obeznámenost s rozdílnou strukturou justice nám nepomáhá jen ve vzájemném porozumění, ale také při praktické spolupráci. Ve svém příspěvku se pokusím poskytnout přehled o pravomocích generálního spolkového státního zástupce u německého Spolkového soudního dvora. Úvodem bych rád představil státní orgán své působnosti, tedy Spolkové státní zastupitelství. Stručně nastíním obsah ústředních trestných činů definovaných v německém trestním zákoníku v rámci boje proti terorismu a na základě těchto norem vysvětlím rozdělení kompetencí mezi státními zastupitelstvími jednotlivých spolkových zemí a Spolkovým státním zastupitelstvím. Závěrem na příkladu konfliktu mezi Sýrií a Irákem popíšu vyšetřovací praxi Spolkového státního zastupitelství v rámci boje proti islámskému terorismu a představím aktuální problémy, se kterými se jako instituce potýkáme.

Struktura trestní justice v Rakousku

Werner Pleischl, generální prokurátor Rakouské republiky

Organizace rakouského soudnictví, a společně s ní také struktura státních zastupitelství, pochází v podstatě z dob monarchie. Je pro ni charakteristické, že rozlišuje čtyři typy soudů, v trestních věcech pak pouze ve dvou stupních, existuje tedy jen jediná možnost uplatnění opravných prostředků. Již delší dobu je proto vedena diskuse, zda neponechat jednu soudní úroveň otevřenou a na druhé straně rozšířit prostor pro další možnost opravných prostředků. Pod Nejvyšší soudní dvůr kompetentní pro celé rakouské území s necelými 8,5 miliony obyvatel spadají čtyři Vrchní zemské soudy ve Vídni, Grazu, Linci a Innsbrucku, které odpovídají za opravné prostředky a personalistiku a další administraci podřízených soudů. Mezi ně patří 20 zemských soudů a – v současné době – něco přes 100 okresních soudů. Jak okresní soudy, tak zemské soudy fungují jako soudy prvního stupně, zemské soudy potom navíc jako odvolací soudy. U okresních soudů se jedná často o velmi malé jednotky, takže se neustále vedou diskuse o jejich slučování, které však musí schválit příslušná spolková země.