Časopis Státní zastupitelství 2/2017

  • Srovnání ukládání peněžitých trestů v České republice a ve vybraných evropských státech (Pavel Šámal, Dušan Sulitka)
  • Europeizace (ES/EU) v oblasti peněžitých trestních sankcí (Jaroslav Fenyk)
  • Faktory mající vliv na ukládání peněžitého trestu v České republice (Jana Zezulová, Martin Homola)
  • Jak upravit evropskou a českou úpravu peněžitého trestu, aby byla funkční? (Jakub Drápal)

[ultimatemember form_id="3111"]

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 2/2017

K prostupnosti funkcí státních zástupců a soudců

Jan Záruba, Jana Zezulová

 

Autoři v první části článku věnují pozornost problematice prostupnosti funkcí veřejných žalobců a soudců v optice mezinárodního srovnání. Nejdříve požádali Poradní výbor evropských prokurátorů (CCPE) o spolupráci při zjištění stavu prostupnosti obou povolání ve státech, které jsou členy CCPE. Podle výsledku zjištění rozdělili členské státy Rady Evropy do tří skupin podle společných rysů, v jejichž rámci dochází k prostupnosti povolání soudce a veřejného žalobce. Autoři se zamýšlejí nad tím, zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby podle dělby moci na prostupnost povolání a zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby mezi orgány veřejné moci na její nezávislost. V článku se zabývají rovněž problematikou postavení veřejných žalobců a soudců z hlediska srovnatelnosti podmínek zajišťujících výkon funkce. Zaměřují se též na aktuální otázky prostupnosti soudce a státního zástupce v České republice (v druhé části).

Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce

Jan Vychyta

 

Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Ve druhé, závěrečné části příspěvku věnuje autor pozornost procesněprávním a kriminalistickým aspektům věci a problematice odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.  

Mohou soudy zohledňovat závažnost trestného činu při rozhodování o podmíněném odložení výkonu trestu odnětí svobody?

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.

Má rozhodnutí o tom, zda podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody, ovlivnit jen očekávání vedení řádného života pachatelem nebo je namístě zohlednit i závažnost trestného činu, která nemá vztah k očekávání vedení řádného života pachatelem? Dle jazykového, systematického a teleologického výkladu trestního zákoníku by taková závažnost zohledněna být neměla. Historický vývoj naznačuje, že zatímco v průběhu první republiky závažnost zohledněna být nemohla, v následujících obdobích to zákon výslovně připouštěl (v této době se také z podmíněného odsouzení stal institut s nejasným postavením). Trestní zákoník z roku 2009 se však jazykově vrátil k prvorepublikovému znění příslušných ustanovení, přičemž ale ani soudy, ani komentáře tuto změnu nereflektovaly. Výklad tohoto vývoje je uzavřen diskuzí nad tím, jak za současné (dostatečně nepromyšlené) právní úpravy mohou praktici rozhodovat v souladu se zákonem a jak by bylo možné tuto situaci legislativně pozměnit.

Regulace teroristického obsahu online a její implementace v České republice

JUDr. Mgr. Lukáš Hendrych

 

Šíření teroristického obsahu na internetu je velmi aktuální problematikou, která má značné negativní společenské konsekvence. Současná právní úprava sice pachatele verbálních deliktů spojených s terorismem sankcionuje prostředky trestního práva, nebrání však dostatečně šíření takového obsahu v online prostředí. Z toho důvodu byla na unijní úrovni přijata legislativa, která má za cíl šíření teroristického obsahu na internetu efektivně potírat. Jaká práva a povinnosti přináší členským zemím? Co se mění pro tzv. poskytovatele hostingových služeb či internetové uživatele? A jak je na tom Česká republika s implementací nových pravidel?

K prostupnosti funkcí státních zástupců a soudců (první část)

Jan Záruba, Jana Zezulová

Autoři v první části článku věnují pozornost problematice prostupnosti funkcí veřejných žalobců a soudců v optice mezinárodního srovnání. Nejdříve požádali Poradní výbor evropských prokurátorů (CCPE) o spolupráci při zjištění stavu prostupnosti obou povolání ve státech, které jsou členy CCPE. Podle výsledku zjištění rozdělili členské státy Rady Evropy do tří skupin podle společných rysů, v jejichž rámci dochází k prostupnosti povolání soudce a veřejného žalobce. Autoři se zamýšlejí nad tím, zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby podle dělby moci na prostupnost povolání a zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby mezi orgány veřejné moci na její nezávislost. V článku se zabývají rovněž problematikou postavení veřejných žalobců a soudců z hlediska srovnatelnosti podmínek zajišťujících výkon funkce. Zaměřují se též na aktuální otázky prostupnosti soudce a státního zástupce v České republice (v druhé části).

Beneficium cohaesionis a jeho uplatnění v řízení o dovolání

Ivo Kouřil, Kamila Tokošová

Článek se věnuje otázkám použití beneficia cohaesionis v řízení o dovolání, a to včetně porovnání s jeho uplatněním v řízení o odvolání. Prostřednictvím odpovědí na formulované dotazy poukazuje na případy, kdy při řešení určitých problémů nebylo v rozhodování Nejvyššího soudu dosaženo žádoucí jednoty. Jeho součástí je i sdělení, v jakém rozsahu se tento procesní institut uplatňuje v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu.

Posuzování věrohodnosti výpovědi metodou „Statement Validity Assessment“, její přípustnost a hodnota v trestním řízení

Tomáš Pliska

Posuzování věrohodnosti výpovědi je v trestním řízení velmi důležitou aktivitou určenou pro orgány činné v trestním řízení. Předmětný článek se však zabývá otázkou, zda v oblasti posuzování věrohodnosti existuje metoda, kterou by znalec (typicky psycholog) mohl příslušnému orgánu poskytnout užitečné poznatky. Pro článek vybranou metodou je tzv. Statement Validity Assessment, která je představena z hlediska jejího obsahu. Následně je hodnocena z hlediska přípustnosti jejího užití ve znaleckém posudku vypracovaném pro trestní řízení.

K ukládání ochranných opatření trestním příkazem

Martin Mičkal

Článek se v návaznosti na probíhající rekodifikaci trestního práva procesního věnuje otázce, zda má být umožněno ukládání ochranných opatření trestním příkazem. Uložení ochranných opatření přímo trestním příkazem dnes s ohledem na § 314e odst. 7 písm. b) trestního řádu možné není. Uvedené ustanovení však zřejmě nebrání postupu spočívajícím ve vydání trestního příkazu bez navrhovaného ochranného opatření, přičemž o tomto opatření je rozhodnuto až po právní moci trestního příkazu, a to ve veřejném zasedání.

Problematika jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce aneb dluh zákonodárce vůči společnosti

Adam Kotoun

 

Příspěvek se zabývá tématem jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce. Stávající právní úprava je k této problematice dlouhodobě nevhodná, moc výkonná si stále zachovává výrazný vliv na soustavu státního zastupitelství, o změnách zákona se toliko diskutuje, přičemž toto ve svém důsledku ohrožuje nezávislost a stabilitu veřejné žaloby. Vzhledem k tomu, že dané lze považovat za znepokojující, autor se předmětnými otázkami zabývá.

Obezřetnost podvedeného ve světle stávající judikatury

Eliška Dostálová

Článek pojednává o požadované míře obezřetnosti osoby podvedené v rámci trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku. V tomto směru jsou pak rozebrána některá vybraná zásadní rozhodnutí, na kterých byl demonstrován vývoj a směřování současné judikatury, a zkoumány jednotlivé aspekty jednání obviněného i oklamaného. Stěžejní část práce představuje zhodnocení zvolených kritérií opatrnosti na straně podvedeného ve světle stávající judikatury.