Časopis Státní zastupitelství 2/2017

  • Srovnání ukládání peněžitých trestů v České republice a ve vybraných evropských státech (Pavel Šámal, Dušan Sulitka)
  • Europeizace (ES/EU) v oblasti peněžitých trestních sankcí (Jaroslav Fenyk)
  • Faktory mající vliv na ukládání peněžitého trestu v České republice (Jana Zezulová, Martin Homola)
  • Jak upravit evropskou a českou úpravu peněžitého trestu, aby byla funkční? (Jakub Drápal)

[ultimatemember form_id="3111"]

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 2/2017

Vývoj žalobního oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu pod fenoménem dobré víry dotčeného účastníka správního řízení 

Mgr. Jan Záruba

Autor v článku zmiňuje smysl právní úpravy správní žaloby nejvyššího státního zástupce jako netrestního nástroje k prosazení práva z pozice ochránce veřejného zájmu. Věnuje se charakteru zdrojů poznatků k výkonu této netrestní působnosti a jejich využitelností v období, které rozdělil do dvou fází. Uvádí, ve kterých úsecích veřejné správy byly správní žaloby nejvyššího státního zástupce uplatňovány a v jakých skutečnostech byl shledáván závažný veřejný zájem na podání žaloby. Zabývá se i předpoklady k podání správní žaloby nejvyšším státním zástupcem. Základem článku je otázka závažného veřejného zájmu na podání uvedené správní žaloby a významu dobré víry dotčené osoby pro zrušitelnost žalobou napadeného nezákonného rozhodnutí správního orgánu.

Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce

JUDr. Jan Vychyta

Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Mezi stěžejní závěry autora obsažené v první části příspěvku patří závěr o nevhodné aplikační praxi týkající se naplnění zákonných znaků trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 2 písm. c) TZ a § 270 odst. 3 písm. b) TZ. Autor dále dochází k závěrům, že daný trestný čin může v závislosti na své autorskoprávní podstatě nabývat podoby trestného činu pokračujícího i trvajícího a k jeho spáchání může dojít též opomenutím.

Za reformu systému trestů:

Jakub Drápal

V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci, kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).

Hoří, má panenko – požáry ve vězeňských celách

JUDr. Adéla Rosůlek, státní zástupkyně OSZ Pardubice

Článek se zabývá konkrétními případy požárů ve věznici. K této otázce je v úvodu článku uvedena teorie a judikatura. Nosnou část článku představuje kazuistika, postupně jsou rozebrány tři obdobné případy požárů v pardubické věznici, jejich specifické okolnosti, důkazní situace a právní kvalifikace.

Trestněprávní relevance zacházení s pyrotechnickými výrobky

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, Nejvyšší státní zastupitelství, odbor mimořádných opravných prostředků

Příspěvek rozebírá stávající právní úpravu obsaženou v zákoně o pyrotechnice a dalších předpisech a možnosti využití nejčastějších kvalifikací trestných činů v praxi. Zvláštní pozornost je kladena na legislativní návrh nejnovější kriminalizace, která postihuje neoprávněnou výrobu, opatření nebo přechovávání pyrotechnických výrobků velkého stupně nebezpečnosti.

Použitelnost prostorových odposlechů v jiné trestní věci

Mgr. Veronika Skalická, Nejvyšší soud

Použitelnost prostorových odposlechů v jiné trestní věci není v trestním řádu postavena najisto. Trestní řád explicitně upravuje pouze použitelnost sledování osoba a věcí podle § 158d odst. 2 tr. ř. a stran sledování osob a věcí, kdy dochází k zásahu do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo pokud má být zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, ponechal prostor pro výklad judikaturou. Nejvyšší soud do zelené sbírky soudních rozhodnutí zařadil svá dvě předchozí rozhodnutí, která se však blíže nevěnují zásadě přiměřenosti a odlišnostem s institutem klasických odposlechů podle § 88 tr. ř., jehož analogií se často argumentuje.

Podmíněné propuštění, ale … existuje plán bezpečného návratu?

Petr Schneedörfler

Institut podmíněného propuštění si bezesporu zaslouží mnohem větší pozornost. Je to jeden z nejúčinnějších nástrojů resocializace odsouzených, který je ale nedostatečně využíván. Obrovské rozdíly v pohledu na jeho obsah ze strany soudců, státních zástupců, pracovníků věznic a samotných odsouzených z něj často vytváří velké zamotané klubko. Rozmotat ho není jednoduché, ale zapojením všech jeho aktérů je to možné. A především přínosné pro celou společnost. Navíc je neustále co přidávat – např. omluvu nebo náhradu škody.

K problematice ne bis in idem z pohledu reakce orgánů činných v trestním řízení na přezkumné řízení podle § 100 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

JUDr. Ivo Kouřil

Zajisté není nezbytné připomínat, že právo jedince nebýt dvakrát trestně stíhán a potrestán pro týž skutek (zásada ne bis in idem) má jako základní právo obviněného své ukotvení v Listině základních práv a svobod (čl. 40 odst. 5) a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7) a že jeho realizace má být v trestním řízení zajištěna skrze aplikaci ustanovení trestního řádu.

Podmíněné odsouzení: Jeho účel a vývoj na území Česka

Jakub Drápal

Tresty odnětí svobody, jejichž výkon byl podmíněně odložen, jsou nejčastějšími tresty ukládanými v Česku. Je tomu tak, přestože neexistuje ucelená koncepce, proč by měly dominovat sankční politice, či proč by vůbec měly existovat. V roce 1919 byla tato možnost uzákoněna v situaci, kdy byly ukládány velmi krátké tresty a nebyly k dispozici alternativní tresty vyjma peněžitého trestu. V současné době však soudy mohou vybírat z plejády alternativních trestů a velmi krátké tresty odnětí svobody nejsou téměř nikdy ukládány. Rozbor změn právní úpravy vztahující se k podmíněnému odsouzení od roku 1919 do současnosti naznačuje, že dnešní situace není výsledkem promyšlené proměny koncepce podmíněného odsouzení, ale výsledkem nesystémových změn. Důsledky tohoto přístupu, mezi které patří kumulace trestů, navyšování podmíněných trestů či problémy při zohledňování závažnosti, jsou v článku diskutovány.

Poskytnutí peněžité pomoci oběti státem a následný přechod nároku oběti na náhradu škody vůči pachateli na stát

Mgr. Stanislav Cik

Článek se zabývá problematikou peněžité pomoci poskytnuté ze strany státu obětem trestných činů. Nezaměřuje se na podmínky pro přiznání peněžité pomoci, ale na okolnosti přechodu nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli z poškozeného na stát. Cílem článku je výkladem jednotlivých zákonných ustanovení dospět k závěru, za jakých podmínek a s jakými důsledky přejde nárok vůči pachateli z poškozeného na stát.