Časopis Státní zastupitelství 3/2017

Mgr. Ondřej Frgal, státní zástupce, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Jan Vučka v rámci polemiky s Janem Latou o některých aspektech vztahů v soustavě státního zastupitelství, otištěné v čísle 6/2013 časopisu Státní zastupitelství („Má být zpřesněna forma ukládání pokynů v rámci soustavy státního zastupitelství?“), vyslovil mj. svůj názor na příslušnost státního zástupce k rozhodování o stížnosti v trestním řízení proti usnesení, které bylo vydáno na základě pokynu daného při dohledu podle § 12d odst. 1, věty první, zákona o státním zastupitelství. Měl za to, že v konkrétní věci měl o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, ke kterému dal – na základě pokynu státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vykonávajícího dohled – pokyn státní zástupce obvodního státního zastupitelství vykonávající dozor v přípravném řízení, rozhodnout státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jinak řečeno, podle tohoto názoru má být k rozhodnutí o stížnosti příslušné státní zastupitelství nejblíže vyšší vůči tomu státnímu zastupitelství, jehož státní zástupce dal při výkonu vnějšího dohledu pokyn vydání k napadeného rozhodnutí. Tento názor však byl překonán rozhodnutím senátu Nejvyššího soudu ve věci vedené u něj pod spisovou značkou 7 Tz 5/2012, které bylo uveřejněno pod č. 8/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ve věcech trestních).

Mgr. Milan Šimek, státní zástupce, Krajské státní zastupitelství Hradec Králové, email: msimek@ksz.hrk.justice.cz
JUDr. Jana Zezulová, Ph.D., státní zástupkyně ALO, Nejvyšší státní zastupitelství, email: zezulova@nsz.brn.justice.cz

Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 218/20013 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších právních předpisů (dále i jen „ZSVM“), bylo jedním z nejvíce diskutovaných ustanovení nejen během legisvakanční lhůty ZSVM, ale i po 1. 1. 2004, kdy se stal účinným, na odborných seminářích pořádaných v rámci Justiční akademie. V rámci něho zavedený institut tzv. podmíněné či relativní trestní odpovědnosti či příčetnosti nebyl mezi soudci a státními zástupci vnímán pozitivně. Panovala obava, že lze očekávat, že mladiství v rámci své obhajoby budou nezřídka účelově argumentovat tím, že v době činu nedosáhli takové rozumové a mravní vyspělosti, aby ve smyslu už současného znění § 5 odst. 1 ZSVM mohli rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, v důsledku čehož by tak neměli být za spáchané činy trestně odpovědní. Rovněž bylo otázkou, jak jejich rozumovou a mravní vyspělost zjišťovat, tzn., zda obligatorně ve všech případech nebo jen v případech, kdy vyjdou najevo skutečnosti zakládající pochybnosti o rozumové a mravní vyspělosti mladistvého nebo bude-li mladistvým uplatněna v předchozí větě nastíněná obhajoba.

Přemysl Polák, státní zástupce MO, Nejvyšší státní zastupitelství, email: polak@nsy.brn.justice.cz
Miroslav Kubíček, mezinárodní právní odbor, Ministerstvo zahraničních věcí, email: Miroslav_Kubicek@mzv.cz

Dne 1. 1. 2014 nabývají účinnosti zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále „z. m. j. s.“), a zákon č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím z. m. j. s. (dále „změnový zákon“). Z. m. j. s. nahrazuje ustanovení stávající hlavy XXV. trestního řádu, která upravuje tzv. právní styk s cizinou a která se zejména díky narůstajícímu množství implementací předpisů Evropské unie neustále zvětšuje (z původních deseti paragrafů někdejší hlavy XXIV. tr ř. až na více než 140 paragrafů). I když úprava mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních byla z trestního řádu vyčleněna do zvláštního zákona, tedy do z. m. j. s., zůstává s trestním řádem blízce spojena.

Mgr. et Mgr. Lucie Boledovičová, Katedra trestního práva, Právnická fakulta MU, email: 170103@mail.muni.cz

Tento článek krátce pojednává o formách a způsobech využití domácího vězení v rámci sankčního systému České republiky a Anglie a Walesu, aby se posléze zaměřil na srovnání průběhu a kontroly výkonu vybraných forem domácího vězení (jako trestu a povinnosti v rámci /předčasného/ podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody) v České republice, kde k jeho zavedení došlo v poměrně nedávné době, bez náležitého technického zajištění kontroly jeho výkonu a bez předchozího pilotního testování elektronického monitoringu, a v Anglii a Walesu, kde jeho uzákonění před více než dvaceti lety bylo vzhledem k politickým tlakům zájmových skupin před vyhodnocením výsledků pilotního testování rovněž zbrklé, přesto je soudy rok od roku hojněji využíváno. Pozornost je věnována rovněž současnému stavu příprav na zavedení elektronického monitoringu v České republice.

Každé lidské snažení má zpravidla nějaký účel. Zjevný nebo zastřený, přiznaný nebo tajený. Účel může být téměř metafyzický nebo naopak velmi všední. Účelem tedy může být to, že si to přejí duchové nebo bohové, že to vyžaduje čest, že národ žádá oběti. Účelem může ale také být, aby něco fungovalo, abychom dosáhli nezbytných změn nebo abychom před změnami uhájili přítomné hodnoty. Rovněž od trestu vzešlého z trestního řízení se očekává nějaký účel. Svůj účel má i tento článek. Měl by stručně popsat, jaký účel má trest uložený soudem v trestním řízení. Se zaměřením na trest odnětí svobody.

JUDr. Filip Ščerba, Ph.D., odborný asistent, Katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, email: filip.scerba@upol.cz (pohled akademika)
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D., předseda senátu Krajského soudu v Brně, email: MVrtek@vsoud.olc.justice.cz (pohled soudce)
JUDr. Jan Lata, Ph.D., státní zástupce OTŘ, Nejvyšší státní zastupitelství, email: lata@nsz.brn.justice.cz (pohled státního zástupce)
PhDr. Andrea Matoušková, vedoucí oddělení pro koncepce, analýzy a metodiky, Probační a mediační služba, email: amatouskova@pms.justice.cz (pohled pracovnice Probační a mediační služby)
Mgr. Michal Petras, odbor výkonu vazby a trestu, Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, email: MPetras@grvs.justice.cz (pohled pracovníka Vězeňské služby)

Inspirací pro téma tohoto čísla – Tresty alternativní a nepodmíněné – se stal článek Filipa Ščerby Využívání alternativních opatření v praxi, který vyšel v č. 6/2013 časopisu Trestněprávní revue. S autorem článku jsme se dohodli, že k tématu alternativních trestů a možnostem, jak jimi účinně nahrazovat nepodmíněné tresty, povedeme na stránkách našeho časopisu diskusi, které se účastní akademik, soudce, státní zástupce, jakož i představitelé Probační a mediační služby a Vězeňské služby. Součástí reakcí jsou i odpovědi na otázky, které k danému tématu připravil Filip Ščerba, kterému děkuji za spolupráci, jakož i trpělivost s oddalovaným termínem zveřejnění. V rámci tématu čísla jsou rovněž uveřejněny články Lumíra Crhy Účel trestu z pohledu státního zástupce a Lucie Boledovičové Srovnání forem a průběhu výkonu domácího vězení v České republice a v Anglii a Walesu, které s danou problematikou úzce souvisejí.