Časopis Státní zastupitelství 4/2017

  • Charakteristika trestné činnosti ve zdravotnictví (Jakub Chromý)
  • Peněžitý trest ­ nevyužitá alternativa? (Vladimír Hackl)
  • Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (Roman Vicherek)
  • Trestněprávní relevance rozkazu­ část I. (pojem rozkaz) (Jan Dvořák)
  • Svědecká přísaha podle německé právní úpravy (Filip Ščerba)
  • Ochrana spolupracujícího obviněného (Zdeněk Michora)

[ultimatemember form_id="3111"]

 Státní zastupitelství 4/2017

Nad vybranými aspekty internetové podpory a propagace terorismu

Mgr. Katarína Kandová, Ph.D., asistentka státního zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství

Autorka ve svém článku reaguje na novelu českého trestního zákoníku provedenou zákonem č. 455/2016 Sb., která sebou přinesla mj. zakotvení samostatných skutkových podstat trestných činů teroristického charakteru, mezi nimi též zločinu podpory a propagace terorismu upravené v § 312e odst. 1 TrZ. Zdrojem nemalých kontroverzí, které mohou v aplikační praxi vyvolávat otazníky, je její kvalifikovaná skutková podstata vymezená v § 312e odst. 4 písm. a) TrZ, jež postihuje podněcování a schvalování teroristického trestného činu spáchaného mj. prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě (internetu) a ohrožuje takové jednání trestní sazbou ve výši 5 až 15 let odnětí svobody. Cílem prezentovaného článku je tudíž zamyšlení se nad legitimitou nastíněné právní úpravy a možnými aplikačními problémy.

Otazníky nad postupem ředitele školského zařízení pro výkon ústavní (ochranné) výchovy při (ne)rozhodování o příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám

JUDr. Mgr. Miroslav Petrák, státní zástupce, Okresní státní zastupitelství v Pelhřimově

Článek charakterizuje vývoj úpravy příspěvku na péči o děti v ústavním zařízení. Poukazuje se na nikoli ideální institucionální „roztříštěnost“ zařízení, v nichž je dětem poskytována péče; aktuálně jsou totiž taková zařízení řízena třemi různými ministerstvy, což pochopitelně nese různé koncepční přístupy. Autor dospívá k tomu, že je nezbytná změna právní úpravy a institucionálního (filozofického) přístupu.

Trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci se zaměřením na COVID-19

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství
JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství

Trestným činem, jehož spáchání nejtěsněji souvisí s novým koronavirem způsobujícím nemoc COVID-19, je šíření nakažlivé lidské nemoci podle § 152 trestního zákoníku. Postihuje předpolí vyvolání reálného nebezpečí rozšiřování infekčního onemocnění. Způsobení následku z nedbalosti pokrývá sousední kvalifikace trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti podle § 153 trestního zákoníku. Příspěvek se zabývá povahou COVID-19 jako nakažlivé lidské nemoci, konstrukcí trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci coby ohrožovacím deliktem, trestným činem šíření nakažlivé lidské nemoci z hlediska zavinění a trestní odpovědností právnické osoby za šíření nemoci COVID-19.

Výslech a jeho protokolace z pohledu forenzní lingvistiky

PhDr. Václava Musilová, soudní znalkyně z oboru kriminalistika, specializace jazyková expertiza a expertiza ručního písma
Mgr. Veronika Nováková, Kriminalistický ústav, oddělení grafických analýz, jazyková expertiza

Na rozdíl od kriminalistické taktiky a forenzní psychologie se v naší zemi problematikou výslechu a jeho protokolace lingvisté dosud nezabývali. Tento úvodní článek seznamuje s výzkumem protokolace z hlediska forenzní lingvistiky, shrnuje současný stav pořizování policejních a soudních protokolů, popisuje některá úskalí jednotlivých typů protokolů v praxi a zdůvodňuje potřebu zapojení forenzní lingvistiky v zájmu komplexního pojetí této problematiky.

K odformalizování zahájení trestního stíhání

Mgr. Bc. Martin Mičkal, doktorand na Katedře trestního práva, PrF MU, právní čekatel na Krajském státním zastupitelství v Brně

Článek se věnuje problematice procesního úkonu, jímž se zahajuje trestní stíhání. Tímto je podle aktuální právní úpravy usnesení o zahájení trestního stíhání, v rámci rekodifikačních prací se však uvažujeo jeho nahrazení již v minulosti užitým institutem sdělení obvinění majícím formu opatření. Cílem článku je nejen analyzovat, zda tato navrhovaná změna možná je, ale rovněž podnítit další diskuzi o vhodnosti tohoto legislativního řešení.

Novinky k vyhodnocování compliance programů ve světle doporučení pro státní zástupce v USA – inspirace pro praxi OČTŘ v ČR

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství
JUDr. Juraj Szabó, Ph.D., analytik Nejvyššího státního zastupitelství (dříve ředitel právních a compliance útvarů v podnikovém sektoru)

Příspěvek se zabývá metodickým pokynem k vyhodnocování korporátních programů compliance vydaným Ministerstvem spravedlnosti USA. Pozornost zaměřuje na klíčová sdělení, která přinášejí užitečný náhled na praktické vyhodnocování compliance programů i v podmínkách České republiky. Prezentován je trojdimenzionální kontext: tvorba, implementace a fungování compliance programu. Prostupuje zde idea, jakým způsobem se korporace učí ze své zkušenosti a podle toho přizpůsobuje compliance program.

Když bílé límečky vraždí a změní se v červené

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBAstátní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství

Tradiční náhled na bílé límečky postrádá přítomnost násilí. Za určité kriminogenní konstelace se však rovněž bílé límečky nezdráhají sáhnout k násilí, a to dokonce v jeho extrémní podobě, které končí usmrcením oběti. Přitom nejde o živelný skutek, nýbrž o útok s jistou vazbou na sbíhající se hospodářský delikt a roli oběti, která tohoto pachatele ohrožuje. V příspěvku zprostředkováváme reálnou kauzu z justiční praxe, která nás přivedla k objevení tématu kriminality červených límečků a zájmu proniknout k jejímu důkladnějšímu vysvětlení. Teoretické pasáže o moderním pojetí kriminality červených límečků doprovázíme vlastním komentářem.

Ke kumulaci podmíněně odložených trestů odnětí svobody a nařízení jejich výkonu aneb nad jedním nálezem Ústavního soudu

doc. JUDr. Filip Ščerba, Ph.D., Katedra trestního práva PrF UPOL

Článek nabízí kritický rozbor nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4022/18, který se týkal nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v situaci, kdy došlo ke kumulaci několika trestů odnětí svobody. Autor předkládá polemiku ke stěžejnímu závěru Ústavního soudu, že samotná kumulace trestů odnětí svobody má představovat důvod pro úvahy o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti. Článek rovněž nabízí některé úvahy de lege ferenda směřující k redukci negativního jevu, jenž spočívá v kumulaci několika podmíněně odložených trestů odnětí svobody.

K institutu přísedících v trestním řízení

Mgr. Adam Coufal, doktorand na Katedře trestního práva PrF MU

Ve svém článku se zabývám institutem přísedících v českém trestním řízení. Věnuji se otázce vhodnosti tohoto laického prvku s ohledem na nedávné návrhy úplného zrušení či alespoň omezení tohoto institutu. Ve svém článku čerpám i z osobních zkušeností asistenta soudce trestního úseku. Jelikož působím na Krajském soudě na úseku nalézacím, přísedící se účastní všech nám napadlých trestních věcí. V článku poukazuji na vybrané problémy a otázky, které jsou s institutem přísedících spojeny.

Odklony v trestním řízení pod vlivem alkoholu a drog

JUDr. Jan Řeháček, státní zástupce, Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem

Článek se zabývá problematickými aspekty užití odklonů v trestním řízení. Poukazuje na možnost jejich zneužití, jak se to stalo v minulosti. Zmiňuje široké možnosti státních zástupců a soudců při stanovení podmínek odklonů. V této souvislosti poukazuje zejména na eventualitu velmi liberálního vyřízení trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku. Autor srovnává také přestupkové a trestní sankce za řízení vozidla pod vlivem návykové látky. V závěru autor upozorňuje na nutnost vypracování sjednocující metodiky pro užívání odklonů.