Časopis Státní zastupitelství 4/2017

  • Charakteristika trestné činnosti ve zdravotnictví (Jakub Chromý)
  • Peněžitý trest ­ nevyužitá alternativa? (Vladimír Hackl)
  • Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (Roman Vicherek)
  • Trestněprávní relevance rozkazu­ část I. (pojem rozkaz) (Jan Dvořák)
  • Svědecká přísaha podle německé právní úpravy (Filip Ščerba)
  • Ochrana spolupracujícího obviněného (Zdeněk Michora)

 Státní zastupitelství 4/2017

Kybergrooming v slovenskom Trestnom zákone

prof. JUDr. Jozef Čentéš, PhD., Právnická fakulta UK Bratislava, Generálna prokuratúra Slovenskej republiky
JUDr. Marta Kolcunová, PhD.Generálna prokuratúra Slovenskej republiky

V príspevku autori reagujú na narastajúci výskyt detskej pornografie a iných osobitne závažných foriem sexuálneho zneužívania, a to najmä s využitím nových technológií a internetu. V súvislosti s postihom tejto trestnej činnosti poukazujú na Smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2011/93/EÚ z 13. decembra 2011 o boji proti sexuálnemu zneužívaniu a sexuálnemu vykorisťovaniu detí a detskej pornografii, ktorou sa nahrádza rámcové rozhodnutie Rady 2004/68/SVV (ďalej len „Smernica 2011/93/EÚ“). Zvýrazňujú, že povinnosťou členských štátov Európskej únie bolo prijať zákony, iné právne predpisy a správne opatrenia potrebné na dosiahnutie súladu s touto smernicou do 18. decembra 2013. Na základe analýzy konštatujú nedostatky v slovenskej právnej úprave pri transpozícii čl. 6 ods. 1 Smernice 2011/93/EÚ do Trestného zákona. Podstatou týchto nedostatkov je nesúlad znenia skutkovej podstaty prečinu sexuálneho zneužívania podľa § 201a Trestného zákona s ostatnými existujúcimi inštitútmi trestného práva hmotného. V závere vyjadrujú námety na zlepšenie slovenskej právnej úpravy pro futuro.

Odůvodnění trestů: Principy správného odůvodňování trestů

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ústav státu a práva Akademie věd ČR, výzkumník, doktorand PrF UK, Ústavní soud ČR, asistent ústavní soudkyně

Článek navazuje na předchozí publikace zkoumající teoretické důvody pro detailní odůvodňování uložení trestu a praxi odůvodňování trestů okresními soudy, když rozebírá, jaké požadavky by mělo naplňovat odůvodnění trestů. Jednotlivé okolnosti podstatné pro uložení trestu je v odůvodnění nutné nejen konkretizovat a zmínit, jaký význam hrají, ale i výslovně vyjádřit, jak byly jednotlivé okolnosti vyváženy při finálním výběru druhu, modality a výměry trestu. Dále článek rozebírá nizozemský model odůvodňování trestů založený na zodpovězení na pět základních otázek: Co, kdo, jak, s jakými následky a v jakém kontextu spáchal trestný čin, které korespondují s požadavky trestního řádu v § 89 a 125 trestního řádu. Nakonec článek obsahuje návrh, jak by bylo možné prakticky ulehčit soudcům práci při odůvodňování trestů za současného detailnějšího zohlednění všech okolností předvídaných zákonem.

Parolové rady v Anglii a Walesu

JUDr. Kateřina Horká, Ph.D., Nejvyšší státní zastupitelství

JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D., Institut pro kriminologii a sociální prevenci

Mgr. Lea Vaňkátová, Probační a mediační služba

Ve dnech 15. 5.–17. 5. 2019 byla zorganizována Probační a mediační službou České republiky zahraniční pracovní cesta do Velké Británie, a to v rámci projektu „Křehká šance II“. Projekt „Křehká šance II“ je zaměřen mimo jiné na případnou implementaci činností Komisí pro podmíněné propuštění do stávající české praxe podmíněného propuštění. Cílem pracovní cesty bylo získat informace o podobě a fungování parolových rad v Anglii a Walesu a seznámit se s úlohou jednotlivých zúčastněných subjektů při rozhodování o podmíněném propuštění.

Konference Unie státních zástupců a Soudcovské unie na téma Důvěryhodnost a mediální obraz justice

JUDr. Adéla Rosůlek, Okresní státní zastupitelství v Pardubicích

Ve dnech 4. a 5. listopadu 2019 se konala tradiční konference Unie státních zástupců a Soudcovské unie ČR, tentokrát na téma více než aktuální a mimořádně důležité – justice v médiích, důvěra v justici. Konference se vedle českých soudců a státních zástupců zúčastnili zahraniční hosté z Polska a Slovenska. Na úvod účastníky konference přivítali Jan Lata, prezident Unie státních zástupců, Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie ČR a Ludmila Vodáková, ředitelka Justiční akademie. Poté se svými příspěvky vystoupili David Kosař a Marína Urbániková z Kanceláře Veřejného ochránce práv, Kateřina Šimáčková – soudkyně Ústavního soudu, Dariusz Mazur – polský soudce Krajského soudu v Krakově, Václav Moravec – moderátor České televize, Veronika Dvořáková – marketingová ředitelka AK Havel and Partners, Daniela Zemanová – prezidentka Soudcovské unie ČR a Lenka Bradáčová – vrchní státní zástupkyně v Praze.

Konference na téma nenávistných projevů a tzv. hate crimes ve Warce, Polsko

JUDr. Adéla Rosůlek, Okresní státní zastupitelství v Pardubicích

Sdružení polských soudců Iustitia pořádalo ve dnech 4.–6. 10. 2019 konferenci na téma: „Mluva nenávisti – podstata, zkušenosti a boj s ní“. Konference se konala ve městě Warka, které leží asi 60 km od Varšavy, a je známé mimo jiné z produkce jablek a piva. Na konferenci se svými příspěvky vystoupili prof. Mirosław Wyrzykowski (profesor Varšavské univerzity a bývalý soudce polského Ústavního soudu), Jacek Purski (Institut bezpečnosti), Jakub Kościerzyński (soudce Okresního soudu v Bydgoszczy) a Sławomir Matczak (novinář).

Utajovaná informace jako znak trestného činu

JUDr. Jan Dvořák, pracovník státní správy

Utajovaná informace je legálně definována v zákoně č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zák. o ochraně utaj. informací“). Tento pojem (či pojmy jemu podobné) je v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kruciální při konstrukci trestných činů vyzvědačství podle § 316, ohrožení utajované informace podle § 317 a ohrožení utajované informace z nedbalosti podle § 318. Cílem tohoto článku není rozbor všech jednotlivých znaků těchto trestných činů, na jejichž rozpracování zejména v komentářové literatuře lze odkázat, nýbrž detailnější zaměření na otázku, jakým konkrétním způsobem tr. zákoník v citovaných ustanoveních s pojmem utajovaná informace (či pojmy jemu podobnými) pracuje, a jaké z toho mohou plynout důsledky.

K trestnému činu maření spravedlnosti podle § 347a trestního zákoníku

Mgr. Bc. Martin Mičkal, doktorand na Katedře trestního práva, PrF MU, právní čekatel na Krajském státním zastupitelství v Brně

Dne 1. 2. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela“) . Tato novela mimo jiné zavedla i nový trestný čin maření spravedlnosti, který byl vložen za trestný čin křivého tlumočení podle § 347 trestního zákoníku, tedy jako § 347a. Tento článek se věnuje legislativnímu procesu, který schválení novely předcházel, jakož i výkladu pojmů užitých schváleným zněním. Zároveň si dovolím v tomto článku polemizovat s některými argumenty, které v legislativním procesu zazněly, a krátce se zamyslet nad „sváděním k maření spravedlnosti“, které by podle některých narušovalo zásadu akcesority účastenství a které bylo v návaznosti na pozměňovací návrh poslance Bendy vypuštěno.

Reflexe zprošťujících rozsudků ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství na základě usnesení Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a vyžádané součinnosti od Ministerstva spravedlnosti zpracovalo minulý rok za pomoci celé soustavy státního zastupitelství analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků. Bylo také ve vlastním zájmu státního zastupitelství zjistit skutečný stav trestních řízení uvedeného druhu a prostřednictvím objektivních údajů posoudit veřejně šířené informace negativně se dotýkající hodnocení činnosti orgánu veřejné žaloby. Analýza spočívala v prozkoumání a vyhodnocení trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků, která byla registrována v rámci výkonu trestní působnosti státního zastupitelství v České republice. Díky rozboru řešených věcí a jejich dat bylo možné si vytvořit plastický obraz o trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků a zprostředkovat reálnou zkušenost s vedením trestního řízení v uvedených věcech.

Odůvodnění trestů: Empirická studie rozhodnutí okresních soudů

Kristýna Tomšů, Ústav státu a práva Akademie věd ČR, výzkumnice, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, studentka

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ústav státu a práva Akademie věd ČR, výzkumník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, doktorand, Ústavní soud ČR, asistent ústavní soudkyně

V předchozím článku (Drápal, 2019) jsem rozebral důvody, proč je odůvodňování trestů klíčové nejen pro řádné fungování systému postaveného na individualizaci trestů, ale i pro zachování této diskrece soudy do budoucna. Vysvětlení, proč byl uložen konkrétní trest, je jediným okamžikem, kdy lze ověřit, že soudce zohlednil všechny skutečnosti, ke kterým bylo nutné a vhodné přihlédnout, a že tyto skutečnosti ovlivnily druh, modalitu a výměru uložených trestů takovým způsobem, který je objektivně správný. Pokud rozhodnutí není řádně odůvodněno, třetí strany nemohou posoudit, zda byl trest uložen správně, což posiluje názor těch, kteří prosazují výraznější omezení soudní diskrece (takový názor lze vyjádřit slovy: „Pokud soudy nejsou schopné ani vysvětlit, jak diskreci používají, tak s ní nejspíše zacházejí špatně a potřebují jasnější pravidla!“), což by nebylo pozitivní zprávou pro principiální a individualizované ukládání trestů. Zároveň odvolací soudy nemohou v takových případech rozhodovat o principech ukládání trestů: mohou jen nanovo posoudit, zda pachateli byl uložen vhodný trest, ale nikoli, zda úvahy prvostupňového soudu byly správné.

Poskytování specifické stravy osobám ve vazbě

Mgr. Bc. Ondřej Klabačka, právník Kanceláře veřejného ochránce práv

V závěru roku 2018 vydal Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnutí, kde vyhověl žalobě týkající se neposkytování veganské stravy ve vazbě. To vyvolalo diskusi o tom, zda vazebně stíhané osoby mají nárok na stravu, která odpovídá jejich náboženství, víře či přesvědčení. Zmíněné rozhodnutí následně v dubnu 2019 změnil v řízení o odvolání Městský soud v Praze tak, že žalobu zamítl.