Časopis Státní zastupitelství 6/2017

Mgr. Bc. Kateřina Hlaváčová, doktorandka na katedře trestního práva PrF MU

S každým technologickým pokrokem souvisí rozvoj specifické kriminality. Stejně jako s masovou produkcí aut došlo k rozvoji dopravní kriminality, je vedlejším produktem informační evoluce kybernetická kriminalita, jejíž počet obětí je enormní. Například v roce 2011 se každý den stal obětí kybernetického trestného činu více než jeden milion lidí. Mnoho těchto kybernetických trestných činů přitom bylo spácháno za pomoci tzv. botnetu, jehož velikost může být rovněž obrovská, stejně tak i jím způsobené následky.

PhDr. Kazimír Večerka, CSc., Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, email: kvecerka@iksp.justice.cz
PhDr. Markéta Štěchová, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha, email: mstechova@iksp.justice.cz

Příspěvek informuje o výsledcích empirického šetření, které bylo zaměřeno na širší uvislosti aktuálního stavu prevence kriminality ve vztahu k manažerům prevence kriminality v obcích. Pozice manažera prevence kriminality byla v některých obcích zřizována postupně, v zásadě z podnětu Odboru prevence Ministerstva vnitra ČR. Záměrem vytváření této pozice bylo – vedle důležité funkce manažera prevence kriminality jako určitého styčného pracovníka pro praktickou komunikaci s Ministerstvem vnitra ČR – zajišťování celé řady preventivních úkolů v obci. Účelem činnosti těchto pracovníků mělo být zejména sledování rozvoje preventivní práce na místní úrovni a schopnost aktivně napomáhat různým subjektům preventivních aktivit při plánování a uskutečňování programů s preventivním dosahem.

JUDr. Adéla Rosůlek, doktorandka na katedře trestního práva Prf UK , právní čekatelka Okresního státního zastupitelství v Pardubicích email: Jan.Rosulek@seznam.cz

Interrupce, tedy umělé přerušení těhotenství, je definována jako záměrné ukončení těhotenství prostřednictvím chemické látky nebo chirurgického zákroku. Toto téma je vedle eutanazie a trestu smrti jedním z nejdiskutovanějších, když vedle právních aspektů má i morální rozměr. Na území Polska téma rezonuje v politických kampaních, k právu ženy na interrupci se často negativně vyjadřují církevní představitelé.

Mgr. Vítězslav Kozák, právní čekatel Okresního státního zastupitelství v Kroměříži

Dne 19. dubna 2016 rozhodlo plénum Ústavního soudu České republiky (dále jen „Ústavní soud“) pod spisovou značkou Pl. ÚS 4/14 (dále jen „nález“) o návrhu skupiny poslanců pod vedením bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka na zrušení § 15 odst. 3 věty druhé a odst. 5 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství (dále jen „vyhláška“) tak, že předmětný návrh zamítlo. V obecné rovině lze tento zajímavý plenární nález rozhodně přivítat, neboť je konečně zřejmé, že daná ustanovení vyhlášky nejsou protiústavní, jak je již několik let intenzivně a více méně kontinuálně namítáno nejen ze strany jednotlivých obviněných, respektive jejich obhájců, ale i ze strany části odborné veřejnosti. I přes toto pozitivum však nález vyvolává celou řadu otazníků, na které, bohužel nikoliv jednoznačně odpovídá.

Mgr. Katarína Kandová, doktorandka na katedře trestního práva Prf MU, asistentka soudce Nejvyššího soudu, email: Katarina.Kandova@law.muni.cz

Státní zástupce jakožto představitel veřejného zájmu, respektive jeho ochránce ve věcech svěřených mu zákonem, je v trestním řízení povolán k zastupování veřejné žaloby. V českém trestním řízení má navíc státní zastupitelství tzv. monopol k trestnímu stíhání, tj. je jediným subjektem oprávněným k jeho zahájení a eventuální iniciaci jeho soudního stadia. Na druhé straně je za předpokladu splnění zákonných podmínek zásadně povinen takto postupovat, dozví-li se o spáchání trestného činu, což je důsledkem zásady legality trestního stíhání ovládající české trestní řízení.

Mgr. Jakub Drápal, doktorand na katedře trestního práva PrF UK, asistent soudkyně Ústavního soudu

Před padesáti lety vyšla kniha Oty Novotného „O trestu a vězeňství“, která je aktuální i dnes. Že je stále čtena dokazuje i skutečnost, že je těžké ji koupit v antikvariátech, byť vyšla ve dvou vydáních na konci šedesátých let. Chvíli poté, co se objeví v nabídce antikvariátu, tak je zakoupena. Sám jsem svůj výtisk ,,ulovil“ až po necelém roce, v jednom případě jiný zájemce mnou vyhlédnutou knihu koupil o několik hodin přede mnou. Která trestněprávní publikace posledních sto let dosahuje takového zájmu? Předpokládám, že jich příliš nebude.