Časopis Státní zastupitelství 1/2018

  • Ohlédnutí za rokem 2017 (Miroslav Antl)
  • Anketa: Lze zvýšit počet uzavíraných dohod o vině a trestu?
  • Rozhovor s Liborem Vávrou (Ondřej Šťastný)
  • Individualizace trestů v České republice: Jak určujeme tresty a co o tom víme? (Jakub Drápal)
  • Alternativní řešení trestních věcí v dokumentech OSN, Rady Evropy a Evropské unie (Jana Kursová)
  • Radikalizační procesy v prostředí věznic a možnosti jejich identifikace (Barbora Vegrichtová)
  • Výběr z judikatury nejvyššího soudu (Vladimír Kratochvíl)
  • Čítárna (vybrala Jolana Sedláčková)
  • Retro: Pokyny pro pátrání po skrytých (anonymních) pisatelích (vybrala Jolana Sedláčková)

[ultimatemember form_id="3111"]

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 1/2018

K některým trestněprávním limitům zrušení, zániku a přeměny právnických osob

JUDr. Zbyněk Žďárský

Článek si všímá účelu a smyslu § 32 TOPOZ v kontextu s vybranou netrestní úpravou podmínek zrušení, zániku a přeměny právnických osob. Upozorňuje, že toto prima facie srozumitelné ustanovení je pro orgány činné v trestním řízení nezřídka poměrně obtížně „uchopitelné“ a že se tyto orgány mnohdy nevyvarují zásadním pochybnostem o jeho správném užití. Z hlediska aplikační praxe je podle autora podstatná identifikace situací, na které toto ustanovení dopadá a s tím související přiléhavé posouzení procesního dosahu jeho ochranné funkce v kontextu s informační povinností upravenou v § 30 TOPOZ. Legitimní výklad těchto ustanovení nabývá na významu nejen v souvislosti s případy tzv. dobrovolného zrušení právnických osob, ale (zejména) v kontextu s rozhodovací činností netrestních (insolvenčních) soudů s důsledky zrušení, zániku nebo přeměny trestně stíhaných právnických osob. Přiléhavé posouzení těchto situací představuje conditio sine qua non zákonnosti procesních postupů a meritorních rozhodnutí státních zástupců a trestních soudců ve věcech tzv. korporátní kriminality.

Limity důvěrnosti komunikace mezi obhájcem a obviněným, respektive advokátem a klientem

Ondřej Šťastný

Článek se zabývá spornými otázkami současné právní úpravy odposlechů komunikace mezi obhájcem a obviněným. Analyzuje různé výklady trestního řádu v otázce, od kdy je taková komunikace diskrétní a není důkazně použitelná v trestním řízení. Zabývá se dostupnými doktrinálními názory, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu i návrhy vznesenými v rámci plánované rekodifikace trestního řádu. Přichází s vlastní argumentací a návrhem de lege ferenda, jehož ambicí je současné výkladové nejasnosti odstranit.

Za reformu systému trestů: Citelnost trestů, jejich ekvivalence a nekoncepčnost současného systému

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.

V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).

Vývoj žalobního oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu pod fenoménem dobré víry dotčeného účastníka správního řízení 

Mgr. Jan Záruba

Autor v článku zmiňuje smysl právní úpravy správní žaloby nejvyššího státního zástupce jako netrestního nástroje k prosazení práva z pozice ochránce veřejného zájmu. Věnuje se charakteru zdrojů poznatků k výkonu této netrestní působnosti a jejich využitelností v období, které rozdělil do dvou fází. Uvádí, ve kterých úsecích veřejné správy byly správní žaloby nejvyššího státního zástupce uplatňovány a v jakých skutečnostech byl shledáván závažný veřejný zájem na podání žaloby. Zabývá se i předpoklady k podání správní žaloby nejvyšším státním zástupcem. Základem článku je otázka závažného veřejného zájmu na podání uvedené správní žaloby a významu dobré víry dotčené osoby pro zrušitelnost žalobou napadeného nezákonného rozhodnutí správního orgánu.

Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce

JUDr. Jan Vychyta

Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Mezi stěžejní závěry autora obsažené v první části příspěvku patří závěr o nevhodné aplikační praxi týkající se naplnění zákonných znaků trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 2 písm. c) TZ a § 270 odst. 3 písm. b) TZ. Autor dále dochází k závěrům, že daný trestný čin může v závislosti na své autorskoprávní podstatě nabývat podoby trestného činu pokračujícího i trvajícího a k jeho spáchání může dojít též opomenutím.

Za reformu systému trestů:

Jakub Drápal

V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci, kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).

Hoří, má panenko – požáry ve vězeňských celách

JUDr. Adéla Rosůlek, státní zástupkyně OSZ Pardubice

Článek se zabývá konkrétními případy požárů ve věznici. K této otázce je v úvodu článku uvedena teorie a judikatura. Nosnou část článku představuje kazuistika, postupně jsou rozebrány tři obdobné případy požárů v pardubické věznici, jejich specifické okolnosti, důkazní situace a právní kvalifikace.

Trestněprávní relevance zacházení s pyrotechnickými výrobky

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, Nejvyšší státní zastupitelství, odbor mimořádných opravných prostředků

Příspěvek rozebírá stávající právní úpravu obsaženou v zákoně o pyrotechnice a dalších předpisech a možnosti využití nejčastějších kvalifikací trestných činů v praxi. Zvláštní pozornost je kladena na legislativní návrh nejnovější kriminalizace, která postihuje neoprávněnou výrobu, opatření nebo přechovávání pyrotechnických výrobků velkého stupně nebezpečnosti.

Použitelnost prostorových odposlechů v jiné trestní věci

Mgr. Veronika Skalická, Nejvyšší soud

Použitelnost prostorových odposlechů v jiné trestní věci není v trestním řádu postavena najisto. Trestní řád explicitně upravuje pouze použitelnost sledování osoba a věcí podle § 158d odst. 2 tr. ř. a stran sledování osob a věcí, kdy dochází k zásahu do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo pokud má být zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, ponechal prostor pro výklad judikaturou. Nejvyšší soud do zelené sbírky soudních rozhodnutí zařadil svá dvě předchozí rozhodnutí, která se však blíže nevěnují zásadě přiměřenosti a odlišnostem s institutem klasických odposlechů podle § 88 tr. ř., jehož analogií se často argumentuje.

Podmíněné propuštění, ale … existuje plán bezpečného návratu?

Petr Schneedörfler

Institut podmíněného propuštění si bezesporu zaslouží mnohem větší pozornost. Je to jeden z nejúčinnějších nástrojů resocializace odsouzených, který je ale nedostatečně využíván. Obrovské rozdíly v pohledu na jeho obsah ze strany soudců, státních zástupců, pracovníků věznic a samotných odsouzených z něj často vytváří velké zamotané klubko. Rozmotat ho není jednoduché, ale zapojením všech jeho aktérů je to možné. A především přínosné pro celou společnost. Navíc je neustále co přidávat – např. omluvu nebo náhradu škody.