Časopis Státní zastupitelství 1/2018

JUDr. Zbyněk Žďárský

Článek si všímá účelu a smyslu § 32 TOPOZ v kontextu s vybranou netrestní úpravou podmínek zrušení, zániku a přeměny právnických osob. Upozorňuje, že toto prima facie srozumitelné ustanovení je pro orgány činné v trestním řízení nezřídka poměrně obtížně „uchopitelné“ a že se tyto orgány mnohdy nevyvarují zásadním pochybnostem o jeho správném užití. Z hlediska aplikační praxe je podle autora podstatná identifikace situací, na které toto ustanovení dopadá a s tím související přiléhavé posouzení procesního dosahu jeho ochranné funkce v kontextu s informační povinností upravenou v § 30 TOPOZ. Legitimní výklad těchto ustanovení nabývá na významu nejen v souvislosti s případy tzv. dobrovolného zrušení právnických osob, ale (zejména) v kontextu s rozhodovací činností netrestních (insolvenčních) soudů s důsledky zrušení, zániku nebo přeměny trestně stíhaných právnických osob. Přiléhavé posouzení těchto situací představuje conditio sine qua non zákonnosti procesních postupů a meritorních rozhodnutí státních zástupců a trestních soudců ve věcech tzv. korporátní kriminality.

Ondřej Šťastný

Článek se zabývá spornými otázkami současné právní úpravy odposlechů komunikace mezi obhájcem a obviněným. Analyzuje různé výklady trestního řádu v otázce, od kdy je taková komunikace diskrétní a není důkazně použitelná v trestním řízení. Zabývá se dostupnými doktrinálními názory, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu i návrhy vznesenými v rámci plánované rekodifikace trestního řádu. Přichází s vlastní argumentací a návrhem de lege ferenda, jehož ambicí je současné výkladové nejasnosti odstranit.

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.

V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).

Mgr. Jan Záruba

Autor v článku zmiňuje smysl právní úpravy správní žaloby nejvyššího státního zástupce jako netrestního nástroje k prosazení práva z pozice ochránce veřejného zájmu. Věnuje se charakteru zdrojů poznatků k výkonu této netrestní působnosti a jejich využitelností v období, které rozdělil do dvou fází. Uvádí, ve kterých úsecích veřejné správy byly správní žaloby nejvyššího státního zástupce uplatňovány a v jakých skutečnostech byl shledáván závažný veřejný zájem na podání žaloby. Zabývá se i předpoklady k podání správní žaloby nejvyšším státním zástupcem. Základem článku je otázka závažného veřejného zájmu na podání uvedené správní žaloby a významu dobré víry dotčené osoby pro zrušitelnost žalobou napadeného nezákonného rozhodnutí správního orgánu.

JUDr. Jan Vychyta

Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Mezi stěžejní závěry autora obsažené v první části příspěvku patří závěr o nevhodné aplikační praxi týkající se naplnění zákonných znaků trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 2 písm. c) TZ a § 270 odst. 3 písm. b) TZ. Autor dále dochází k závěrům, že daný trestný čin může v závislosti na své autorskoprávní podstatě nabývat podoby trestného činu pokračujícího i trvajícího a k jeho spáchání může dojít též opomenutím.

Jakub Drápal

V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci, kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).

JUDr. Adéla Rosůlek, státní zástupkyně OSZ Pardubice

Článek se zabývá konkrétními případy požárů ve věznici. K této otázce je v úvodu článku uvedena teorie a judikatura. Nosnou část článku představuje kazuistika, postupně jsou rozebrány tři obdobné případy požárů v pardubické věznici, jejich specifické okolnosti, důkazní situace a právní kvalifikace.

JUDr. Jakub Chromý, Ph.D., MBA, Nejvyšší státní zastupitelství, odbor mimořádných opravných prostředků

Příspěvek rozebírá stávající právní úpravu obsaženou v zákoně o pyrotechnice a dalších předpisech a možnosti využití nejčastějších kvalifikací trestných činů v praxi. Zvláštní pozornost je kladena na legislativní návrh nejnovější kriminalizace, která postihuje neoprávněnou výrobu, opatření nebo přechovávání pyrotechnických výrobků velkého stupně nebezpečnosti.

Mgr. Veronika Skalická, Nejvyšší soud

Použitelnost prostorových odposlechů v jiné trestní věci není v trestním řádu postavena najisto. Trestní řád explicitně upravuje pouze použitelnost sledování osoba a věcí podle § 158d odst. 2 tr. ř. a stran sledování osob a věcí, kdy dochází k zásahu do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo pokud má být zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, ponechal prostor pro výklad judikaturou. Nejvyšší soud do zelené sbírky soudních rozhodnutí zařadil svá dvě předchozí rozhodnutí, která se však blíže nevěnují zásadě přiměřenosti a odlišnostem s institutem klasických odposlechů podle § 88 tr. ř., jehož analogií se často argumentuje.