Časopis Státní zastupitelství 2/2018

  • Ohlédnutí za rokem 2017 (Miroslav Antl)
  • Anketa: Lze zvýšit počet uzavíraných dohod o vině a trestu?
  • Rozhovor s Liborem Vávrou (Ondřej Šťastný)
  • Individualizace trestů v České republice: Jak určujeme tresty a co o tom víme? (Jakub Drápal)
  • Alternativní řešení trestních věcí v dokumentech OSN, Rady Evropy a Evropské unie (Jana Kursová)
  • Radikalizační procesy v prostředí věznic a možnosti jejich identifikace (Barbora Vegrichtová)
  • Výběr z judikatury nejvyššího soudu (Vladimír Kratochvíl)
  • Čítárna (vybrala Jolana Sedláčková)
  • Retro: Pokyny pro pátrání po skrytých (anonymních) pisatelích (vybrala Jolana Sedláčková)

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 2/2018

Postavenie poškodeného v systéme restoratívnej justície

JUDr. Eva Szabová, PhD., interní doktorandka Katedry trestního práva a kriminologie Prf Trnavské univerzity, email: eva.szabova@truni.sk
Prof. JUDr. Ivan Šimovček, CSc.člen Katedry trestního práva a kriminologie, Prf Trnavské univerzity, email: simovcek@stonline.sk

Vychádzajúc z poňatia restoratívnej justície formulovaného Howardom Zehrom, lídrom v oblasti rozvoja modernej justície restoratívneho typu, podľa ktorého restoratívna justícia je primárne prostriedkom riešenia potrieb obetí trestných činov, možno bezpochyby vysloviť domnienku o centrálnej úlohe a nezastupiteľnom postavení obete v rámci resto-ratívneho konceptu trestnej justície. Predmetnú myšlienku možno zdôrazniť poukazom na princípy uplatňované v rámci restoratívneho systému, osobitne poukazom na princíp podpory a ,,ozdravenia“ obetí trestných činov, ktorý stelesňuje kľúčový, primárny princíp predmetného systému a ktorý súčasne predstavuje jeden z najvýraznejších roz-dielov identifikovaných v rámci komparácie resto-ratívnej justície s justíciou retributívnou.

Injured Person Status in the System of Restorative Justice

The contribution carries out detailed view of the issue of the injured party (victim) in the system of restorative justice. At the first place of contribution the authors perform the comparison focused on the fundamental differences related to the status of victim that are typical for restorative justice in comparison with the retributive type of criminal justice. Subsequently, the authors formulate key question of this contribution, what extent can the position of crime victims be considered as primary and central in the restorative justice system. In this context, the contribution provides identification of aspects of the negative character which may be detected in the system of restorative justice. On the basis of detailed analysis of identified shortcomings, the authors tried to formulate the most appropriate answer to the questions related to the central role of victim in restorative system.

Diferenciace oprávnění státních zástupců nařídit propuštění obviněných z výkonu vazby nebo odsouzených z výkonu trestu

JUDr. Lumír Crha,státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, email: lcrha@nsz.brn.justice.cz

Již jen skuteční pamětníci zažili dobu, kdy veřejný žalobce vydával rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby. Podle § 68 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění do 31. 12. 1991, kdy nabyla účinnosti novela provedená zákonem č. 558/1991 Sb., rozhodoval o vazbě v přípravném řízení prokurátor. Tedy jak o vzetí do vazby tak i o propuštění z vazby. Oprávnění prokurátora, a později státního zástupce, ve vazebním řízení byla v dalších letech zužována či rozšiřována, podle toho, zda byl kladen akcent na ekonomii trestního řízení nebo na ochranu práv obviněných. Z nyní platného ustanovení § 73b citovaného trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní řád), je patrno, že státní zástupce, jakožto orgán činný v trestním řízení, může do vazebního řízení vstoupit v zásadě ve dvou rolích.

Differentiation of Authorized Prosecutors to Ordered Release of the Accused from Custody or Convicts from Prison

The author describes the individual rights of prosecutors dismissing the accused from custody or sentenced of imprisonment. It points out that these permissions are not universal. He states in which situations and which prosecutors may order the prison release of the accused or convicted. Secondly he justifies, why can the prosecutors overseeing detention in the prison dismiss only such person, as should release the prison itself. Finally are summarized differences between the privileges prosecutors’ district and regional prosecutors‘ offices in a table.

Přeměna trestu domácího vězení – věc v praxi skoro nemožná

JUDr. Roman Vicherek, soudce Okresního soudu v Ostravě, doktorand na Katedře trestního práva Prf MU, email: roman.vicherek@post.cz

Trest domácího vězení je trestem, který byl zaveden do novodobého[1] českého trestního práva poměrně nedávno, teprve zákonem č. 40/2009 Sb., tr. zákoník, s účinností od 1. 1. 2010. Důvodem zavedení tohoto nového druhu trestu bylo potrestání pachatele při zachování jeho rodinných a pracovních vazeb, tedy bez negativních dopadů uvěznění pachatele, čímž dochází ke snížení rizika recidivy trestné činnosti u pachatele a současně pachatel nebude stigmatizován vězeňským prostředím. Druhým neméně důležitým důvodem byla možnost úspory finančních prostředků při výkonu trestu, kdy výkon trestu domácího vězení by měl být pětkrát levnější než výkon trestu odnětí svobody ve věznici.

Z důvodové zprávy k zákonu č. 40/2009 Sb. zjišťujeme, že tento druh trestu je vnímán zákonodárcem jako „alternativa především k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který by měl být ukládán osobám, které je třeba s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestného činu, osobě pachatele i možnostem jeho resocializace sice bezprostředně postihnout omezením osobní svobody (nestačí jen podmíněné odsouzení), ale postačuje vzhledem k jejich osobním vlastnostem a rodinným poměrům podstatně menší intenzita zásahu vůči nim“.

[1]     Nejedná se však vůbec o první zařazení tohoto druhu trestu do právního řádu, který platí na území ČR, kdy zde již je poměrně dávná historická zkušenost. Tím je míněno ustanovení § 262 zák. č. 117/1852 ř. z., o zločinech, přečinech a přestupcích, který jej umožňuje uložit namísto vězení v případě, že „trestanec byl člověk bezúhonné pověsti a kdyby, jsa vzdálen ze svého příbytku, nemohl si hleděti svého úřadu, svého obchodu nebo svého výdělku“. Podmínkou byl slib odsouzeného, že se pod žádnou záminkou nevzdálí ze svého domu, popř. postavení stráže k jeho příbytku.

Conversion of the House Arrest – Thing in Practice almost Impossible

The article deals with the issue of house arrest, which led courts to conclude that impose this form of punishment is inefficient and contrary to the purpose of punishment. This is an issue of commuting the sentence of house arrest to prison sentence. The current legislation allows convicts to whom this form of punishment imposed to avoid this penalty by procedural obstruction. Article aims to this problem, in practice sometimes rather neglected, highlight and offer solutions to this problem.

Dohled nad dohledem? Prosím s ohledem!

Mgr. Vladimír Hackl, státní zástupce, Městské státní zastupitelství v Praze, email: vhackl@msz.pha.justice.cz

Ve spojitosti s dohledovou praxí v rámci soustavy státního zastupitelství se lze čas od času setkat s dohledem, který je realizován nad samotnou dohledovou činností. Ve své podstatě se jedná o kontrolu toho, jak je nejblíže vyšším státním zastupitelstvím prováděna, popř. jak byla provedena, kontrola postupu státního zastupitelství činného v jedné či více věcech. Zpravidla se pak v této souvislosti hovoří o dohledu nad dohledem nebo o tzv. naddohledu (dále též „dohled nad dohledem“ či „naddohled“). Nutno podotknout, že institut naddohledu působí již při poněkud bližším pohledu na systém, zaštiťující se nezávislostí svých protagonistů, jakož i jednotlivých stupňů, tak trochu „podezřelým“ dojmem. Ne-lze však odhlédnout od toho, že kontrola funkčnosti kontrolních mechanismů, resp. vícestupňová kontrola, pojmově možná je a dozajista se v praxi i uplatňuje, a to nejen v letectví či kosmonautice. S určitou úrovní kontroly, zpravidla vrcholnou, se však taková kontrola již nepojí. Proto také řada specializovaných kontrolních institucí ve sféře výkonu veřejné moci dalšímu řádnému kontrolnímu mechanismu již nepodléhá, resp. jejich kontrolní postupy jsou „nanejvýš“ předmětem přezkumu soudního, popř. podléhají určité kontrole v rámci systému dělby moci, která muže být už jen politická, čemuž pak ovšem odpovídají i její, zpravidla omezené, nástroje.

Supervising Supervision? In Consideration please!

The paper deals with the issue of inspection surveillance activities within the system of prosecution, in the form of so-called oversight supervision, which is in practice upon as a permissible. The author notes in particular the absence of clear legal basis for the implementation of such controls. Therefore it would not involve procedures impinging to the exclusive competence of lower levels prosecutor‘s office in any way. If the aforementioned postulate would be ignored, it could, in concrete (esp. Criminal) cases, lead to procedures that would be in contrary to fundamental constitutional principles, as is the author opinion.

Dohled v soustavě státního zastupitelství

JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D., státní zástupce a ředitel ALO, Nejvyšší státní zastupitelství, email: mruzicka@nsz.brn.justice.cz

Většinou se nepochybuje o tom, že v průběhu trestního řízení mohou být dotčena poměrně zásadním způsobem práva nejen osob v postavení podezřelého, obviněného, obžalovaného, případně odsouzeného, či dalších subjektů, jež by rovněž bylo možno podřadit pod obecnější kategorii „osob, proti nimž se trestní řízení vede“,ale i osob (či subjektů) jiných. Ve vztahu k zásahům do práv těchto jiných osob (stejně jako o zásazích do práv osoby, proti níž se trestní řízení vede) lze jen velmi rámcově uvést, že právě tohoto souboru otázek se týká zásada zdrženlivosti a přiměřenosti, která novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb. byla poprvé výslovně zakotvena v trestnímu řádu, byť i před touto novelou byla její existence vyvozována z řady dalších ustanovení trestního řádu, případně obecně z Listiny základních práv a svobod. Zásada zdrženlivosti a přiměřenosti spočívá v tom, že orgány činné v trestním řízení budou v míře co nejmenší zasahovat do základních práv a svobod občanů. Tato zásada, pokud jde o osobu, proti níž se řízení vede, navazuje na zásady řádného zákonného procesu (§ 2 odst. 1 tr. ř.) a presumpce neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř.), které doplňuje a prohlubuje, zároveň je však širší, poněvadž se vztahuje nejen na tuto osobu, ale na všechny osoby, kterých se trestní řízení jakýmkoli způsobem dotýká (poškozené, svědky, znalce, zúčastněné osoby, atd.).

Supervision in the System of Public Prosecution Servic

This contribution deal with the theme of supervision in the system of the Public Prosecution Service in the Czech Republic. This theme is very highly and constantly topical, which has made much problems in practice. The paper analyses questions relating to external and internal supervision, as the same incentives that is aimed to performance of the supervision, and the problem so called „compulsory“, or „facultative“ of supervision. The contribution has mentioned some drafts of the amendments of the legal regulation of supervision in future.

Státní zastupitelství, institut dohledu a právo na účinné vyšetřování

JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.,soudkyně Ústavního soudu, email: Katerina.Simackova@usoud.cz
Jan Kratochvíl, odborný asistent na Prf UPOL, asistent soudkyně Ústavního soudu, email: Jan.Kratochvil@usoud.cz

Právo na účinné vyšetřování, i když jej lze nalézt i explicitně v některých mezinárodních smlouvách, je především detailně rozpracováno v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), odkud je přebral i Ústavní soud. V případě některých práv zakotvených v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) ESLP dovodil povinnost státu provést účinné vyšetřování zásahů do těchto práv. Účelem této povinnosti je v prvé řadě zajištění efektivní implementace vnitrostátních zákonů na ochranu těchto lidských práv, tedy nalezení pachatelů odpovědných za jejich porušení a přivedení pachatelů ke spravedlnosti a potrestání. Pokud by taková povinnost nevznikala, odrazující účinek zákonů na ochranu před zásahy do těchto práv by byl značně snížen a jejich ochrana by nebyla příliš účinná v praxi. Přitom jednou ze základních povinností státu, které vyplývají z konceptu lidských práv, je zajistit účinné požívání lidských práv všemi osobami pod státní jurisdikcí.

Prosecutor’s Office, Institute of Surveillance and the Right for the Effective Investigation

The article describes role of public prosecutors in guaranteeing the right to an effective investigation, which is part of especially right to life, prohibition of ill-treatment and prohibition of slavery and forced labour. Its first part explains content of the right to an effective investigation. Its second part deals with the role of public prosecutors in fulfilling this right specifically. The last part of the article deals with the specific question of the supervisory powers of superior public prosecutors’ offices in the context of the obligation to carry out an effective investigation.

K problematice provádění prohlídek v německém trestním řízení, zejména pak s akcentem na provádění prohlídek v advokátních kancelářích

pplk. Mgr. et Mgr. Vladislav Hřebíček, odbor korupce Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, doktorand katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, email: vladislav.hrebicek@gmail.com

S ohledem na připravovanou rekodifikaci trestního řádu se v tomto příspěvku budu věnovat problematice provádění prohlídek ve Spolkové republice Německo, zejména pak té části problematiky, která je v tuzemském trestním procesu velmi často diskutovaná a která budí řadu emocí: prohlídkám v advokátních kancelářích. Národní úprava de lege lata trpí dle mého názoru řadou nedostatků; za nejpodstatnější z nich považuji zejména silně formalizovaný požadavek na bližší specifikaci listin, ohledně kterých se navrhovatel, tj. soudce, který prohlídku nařídil, domáhá u soudce krajského soudu nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení s jejich obsahem (viz § 85b odst. 4 ve spojení s § 85b odst. 6 tr. ř.), ačkoliv se orgán provádějící faktickou prohlídku (tj. policejní orgán, srov. § 83 odst. 2 tr. ř.) s obsahem dotčených listin seznámit nemůže (§ 85b odst. 1 tr. ř., věta první za středníkem), a to ani za účelem oddělení věcí důležitých pro trestní řízení od věcí pro trestní řízení nedůležitých. Jde o požadavek, který si z hlediska faktické existence dvou navzájem se blokujících podmínek (není možné se seznámit s obsahem listin versus přesto je nutné listiny blíže označit) nezadá se slavnou Hellerovou Hlavou XXII.

The issue of carrying out surveys in German Criminal Proceedings, especially with an emphasis on conducting inspections in law firms

The author’s contribution, which, with respect to the upcoming recodification of the Code of Criminal Procedure, is dedicated to the highly topica l issue of the sea rches in La w Firm offices (or premises where the lawyer practices law), aims primarily to point out how the issue deal with the criminal theory and practise of  the Federal Republic of Germany. The performing of the sea rches , according to the German Code of Criminal Procedure (St rafp ro zeB ordnung), is set within the general context: in the first part the layout and course of the German preliminatory proceeedings is described in general, the second part deals with the performing of the searches of ot her premises and finally, the issue of the searches in Law Firm offices, from the point of view of the methodology of the lawyer chambers of the states is dealt in detail in the third part. The conclusion contains the author’s deliberations de lege ferenda.The malfunctioning of financial penalties in the form of daily fines (and what to do with it).

Ohledání (místa činu) v kontradikci s ústavní konformitou

Doc. JUDr. Jan Chmelík, Ph.D.,Katedra trestního práva, Právnická fakulta Západočeské univerzity, email: diserta@seznam.cz

Ohledání není jenom kriminalistická metoda, ale také významný důkazní prostředek, zakotvený v ustanovení § 113 tr. ř., podle kterého jeho aplikace přichází v úvahu v případech, pokud mají být: „… přímým pozorováním objasněny skutečnosti důležité pro trestní řízení … . K ohledání se zpravidla přibere znalec (§ 113 odst. 1 tr. ř.).“ Znalec může být přibrán už na místo činu, a to podle § 105 tr. ř. Podle tohoto ustanovení je možné v trestním řízení vyžadovat od znalců k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení jednak odborné vyjádření, a pokud takový postup není dostačující, tak i znalecký posudek. Další osobou, která může při ohledání pomoci je konzultant. Jedná se o procesní institut upravený v ust. § 157 odst. 3 tr. ř.  Odborné pomoci konzultanta ze speciálního oboru může v závažných a skutkově složitých věcech využít jak policejní orgán, tak i státní zástupce. Zde je třeba zdůraznit, že konzultant z právního hlediska nemá postavení znalce. Z daného ustanovení, jeho oprávnění a způsobu přibrání jednoznačně vyplývá, že po této odborné pomoci nemůže být konzultant přibrán k případu jako znalec. Konzultant využívá svých odborných znalostí, aby navedl příslušný orgán na situace, místa, skutečnosti, které by mohly vést ke správnému objasnění skutkového děje.

lnspection (crime) in Contradiction with the Constitutional Conformity

lnspection (the scene of the crime) is an important means of proof of Criminal Law and the school of criminology and at the same  time  the method of knowledge. lts application in criminal proceedings, however, in certain cases, significantly interfered with the human rights and freedoms are guaranteed by the Constitution and the Charter, in particular the right to the inviolability of property rights, the inviolability of privacy and the inviolability of the dwelling. More and more often to the implementation of this mode of proof required by the statutory authority in  the  form  of  court  order to perform the inspection, which, however, is not explicitly reglemented law (Code of Criminal Procedure). The result of the absence of legal authorization may be the illegality of the implementation  of the inspection. Professional article is a reflection on the given problem, and trying to find a legally conforming solution.

O nefunkčnosti peněžitých trestů v podobě denních pokut (a co s tím)

Jakub Drápal, doktorand na Katedře trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, email: jakub.drapal@gmail.com

Snaha o uložení obdobného trestu za obdobný trestný čin, tedy nalezení rovnosti v trestání, je stará stejně jako trestní právo. Přibližná rovnost v trestání je jedním ze základních předpokladů funkčnosti trestního práva a podmínkou jeho přijetí společností. Je-li při ukládání trestů jedním ze základních principů individualizace trestů, není třeba dále řešit otázku, zda se v trestním právu uplatní rovnost formální nebo materiální. Hlavní charakteristikou materiální rovnosti je totiž posuzování dopadu na reálnou situaci jednotlivce. Snahou zákonodárce musí být snaha o co nejrovnější právo, čehož nelze dosáhnout v případě peněžitého trestu jinak než násobením závažnosti trestného činu veličinou vyjadřující majetkové poměry. Toto pojetí pak logicky vyústilo v případě peněžitých trestů v koncept denních pokut, které berou v úvahu právě zmíněné aspekty. Tento koncept byl obecně do českého právního řádu zaveden novým trestním zákoníkem.

The malfunctioning of financial penalties in the form of daily fines (and what to do with it)

This article deals with the practical application of the concept of day fines. The results of the findings are,  that  the  theory  is  not followed,   and  there  is a great difference between relative amount of  (day) fine s for wealthy and poor off enders. Pecuniary punishment has not been accepted  as  an  alternative sanction and administrative support has not been offered to the judges so they could apply it. Case law of Supreme and Constitutional Court, as  well  as  of Dist rict Courts for Prague 2 and Jeseník, are ana lyzed.

Diskuze v rámci semináře Elektronizace justice a systém německé a rakouské justice

Mgr. Jiří Pavlík, státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství

Ve dnech 13. a 14. 7. 2015 se v prostorech Justiční akademie v Kroměříži uskutečnil seminář na téma „Elektronizace justice a systém německé a rakouské justice“, který byl pořádán Nejvyšším státním zastupitelstvím právě ve spolupráci s Justiční akademií. Obsahy vystoupení jednotlivých účastníků v části zabývající se systémy německé a rakouské justice byly zpracovány do podoby příspěvků, které jsou publikovány v rámci tohoto tematicky zaměřeného čísla časopisu Státní zastupitelství. Předmětné příspěvky však nezahrnují následnou diskusi, která se v návaznosti na jednotlivé prezentace účastníků vedla. Proto v tomto svém příspěvku předkládám své poznámky z těchto diskuzí, které v některých případech rozvíjejí informace podané v prezentacích účastníků, někdy je doplňují či uvádí další zajímavé souvislosti. Mám za to, že tyto poznámky z diskuzí by mohly být pro čtenáře zajímavým doplněním příspěvků jednotlivých vystupujících na předmětném semináři.

Discussion at the seminar Computerization of the Justice System and the German and Austrian Justice

ln this paper, the author presents his notes from the discussions which took place after the presentations of the speakers  at  the  seminar Computerization of the Justice and the System of German and Austrian Justice.

Časopis Státní zastupitelství

Archiv
Předplatné
Pro autory

 Wolters Kluwer ČR, a. s.

U nákladového nádraží 10
130 00  Praha 3

 

Tel.:       246 040 417
E-mail:  marie.novotna@wolterskluwer.com

Sledujte nás: