Časopis Státní zastupitelství 2/2019

JUDr. Miroslav Petrák, státní zástupce OSZ v Pelhřimově, email: MPetrak@osz.plh.justice.cz

Článek se zabývá výkladem § 42 z. s. m. ve světle Celsovy zásady Scire leges non hoc est verba eorum tenere, sed vim ac potestatem, pomocí které dospět k tomu, že mladistvému je třeba dát prostor k volbě (ustanovení) obhájce, jakmile je dáno podezření ze spáchání určitého provinění konkrétním mladistvým. Autor je přesvědčen, že na (zdrženlivý) postup orgánů přípravného řízení nemůže mít vliv nedokonalé pojmosloví v trestním řádu ve spojení s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

JUDr. Radovan Blažek, PhD., e-mail: radovan.blazek@flaw.uniba.sk

Článok sa venuje problematike neplnenia súkromnoprávnych záväzkov a možnej hrozby trestného postihu. Autor sa zamýšľa nad dôvodmi, ktoré bránia trestnému stíhaniu osôb podozrivých z trestnej činnosti, ktorá je zdanlivo „len“ súkromnoprávnym sporom. Článok je zameraný najmä na využívanie argumentácie cez tzv. „povinnú mieru opatrnosti“, ktorá sa stáva stále častejšie dôvodom na nezačatie trestného stíhania.

JUDr. Jakub Matocha, právní čekatel na ObSZ Praha 6, email: JMatocha@osz.pha6.justice.cz

Příspěvek se věnuje trestnému činu Nedovoleného ozbrojování podle § 279 tr. zákoníku, se zaměřením na otázku dokazování v případě tzv. zakázaného doplňku zbraně v podobě tlumiče hluku výstřelu. V této souvislosti se autor v příspěvku zamýšlí nad postavením Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při dokazování v trestním řízení.

PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D., soudní znalec – expertiza ručního písma, odborný asistent Katedry psychologie Univerzity J. E. Purkyně, email: respondeo.dicendum@gmail.com

Studie experimentálně prověřuje provádění vidimace listin v souladu s ustanoveními § 9 písm. h) bodu 1. zákona č. 21/2006 Sb. o ověřování, resp. § 73 odst. 2 písm d) zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, přičemž byla vzata v potaz povinnost úředníka rozpoznat pouze zjevnou nevěrohodnost listiny vyjádřená rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1966/2013 . Prověřovaný soubor tvořilo celkem 66 úřadů (notářství, matriky a Czech Point) ve 14 městech ČR, včetně Prahy. Výsledkem studie je zjištění, že v 77 % případů úřady ověřily zjevně nevěrohodnou listinu, která nebyla prvopisem. K doložení faktu, že se jednalo o zjevně nevěrohodnou listinu, je v podrobných souvislostech popsán způsob, jakým byl v 51 případech ověřen hrubý padělek a stejně tak způsob, jakým byl v 15 případech padělek rozpoznán. K rozpoznání namontovaného vytištěného podpisu na údajném prvopisu postačil pečlivý pohled prostým okem.

doc. JUDr. Filip Ščerba, Ph.D., Katedra trestního práva PrF UPOL, email: filip.scerba@upol.cz

Podle zveřejněného znění návrhu příslušných částí nového trestního řádu byla opuštěna myšlenka na zavedení institutu tzv. subsidiární žaloby a byla nahrazena vytvořením systému opravných prostředků, jež by trestní řád poškozenému poskytoval k dosažení téhož účelu. Článek analyzuje návrh těchto alternativních řešení, a to primárně s ohledem na právo poškozeného na provedení tzv. účinného vyšetřování ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Jako největší nedostatek navrhované úpravy se přitom v tomto směru jeví omezení možnosti poškozeného dosáhnout soudního přezkumu pouze na případy, kdy došlo k rozhodnutí o nestíhání na základě závěru o neúčelnosti stíhání.

JUDr. Drahomíra Lorencová, Krajské státní zastupitelství v Plzni, email: dlorencova@ksz.plz.justice.cz

Článek se věnuje kárnému řízení se státními zástupci pohledem kárně žalovaného státního zástupce. Autorka, státní zástupkyně, prošla jakožto kárně žalovaná dvěma kárnými řízeními, přičemž v obou případech byla kárné žaloby zcela zproštěna. V článku je zobecněn proces přípravy obhajoby dle jednotlivých fází kárného řízení, tedy od informace o kárném obvinění až po vynesení rozhodnutí kárného senátu. Autorka se současně zabývá dopady kárného řízení na život kárně žalovaného státního zástupce, zabývá se nevyřešenými otázkami spojenými s kárným řízením, jakož i poskytuje pohledy na různé možnosti vedení obhajoby.

Mgr. Tomáš Foldyna, okresní státní zástupce v Břeclavi, email: TFoldyna@osz.brv.justice.cz

Tento příspěvek se zabývá současnou podobou kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů a jeho budoucností. Zejména je zaměřen na otázky složení kárných senátů, jednoinstančností řízení a případných změn právní úpravy. Autor podporuje současnou podobu řízení, kterou navrhuje doplnit o možnost neveřejného rozhodování kárných senátů a stanovením procesních pravidel pro přípravu návrhu na zahájení kárného řízení, která v současné právní úpravě chybí.

JUDr. Martin Mikyska, znalec a advokát, email: JUDr.Mikyska@seznam.cz

Příspěvek shrnuje základní a současně zásadní poznatky z působení autora jako advokáta v kárném senátu Nejvyššího správního soudu pro věci státních zástupců. Autor vnímal profesní pestrobarevnost různých právnických profesí členů kárného senátu jako pozitivní skutečnost, která by měla být ve složení kárných senátů do budoucna i nadále zachována. Za největší procesní problém kárných řízení považuje jeho jednoinstančnost, zejména v případech, kdy bylo uloženo nebo hrozí kárné opatření odvolání z funkce. Autor dále zdůrazňuje, že působení na státního zástupce, který si neplní svoje povinnosti řádně a včas by mělo být stupňované – od manažerského rozhovoru s vedoucím státním zástupcem (tzv. kobereček), přes výtku až k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Pro obě strany kárného řízení je tento proces před kárným soudem vysoce stresovou záležitostí, při které by si měly obě strany zachovat určitou úroveň profesionality, důstojnosti, věrohodnosti, tedy celkově korektnosti vystupování. Závěr příspěvku je věnován odkazu na některá rozhodnutí kárného senátu, která autor vnímal jako důležité stavební kameny zásadní kárné judikatury k profesním a profesionálně-etickým aspektům výkonu funkce státních zástupců.

JUDr. Jiří Palla, Nejvyšší správní soud, email: jiri.palla@nsoud.cz

Tento příspěvek nabízí v první části několik úvah o současné právní úpravě kárného soudnictví v České republice a o postavení předsedy kárného senátu. V druhé části je shrnuta rozhodovací činnost dosluhujícího kárného senátu ve věcech státních zástupců z hlediska jednotlivých druhů kárných provinění a v závěru jsou uvedena východiska, z nichž tento kárný senát vycházel při rozhodování o vině či nevině a při ukládání kárných opatření.

Mgr. Jiří Pavlík, Nejvyšší státní zastupitelství, email: jpavlik@nsz.brn.justice.cz

Příspěvek se zabývá historickou problematikou kárného řízení proti státním zástupcům. Jsou popsána první dvě období, a to od roku 1994 do roku 2002 (zvláštní kárný senát u Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyšší soud jako odvolací orgán) a od roku 2002 do roku 2008 (vrchní soudy rozhodující v prvním stupni a Nejvyšší soud jako odvolací orgán). Je proveden nejenom stručný rozbor právní úpravy a praxe kárných orgánů, ale je poukázáno i na podstatná rozhodnutí v jednotlivých obdobích.