Časopis Státní zastupitelství 5/2020

Obálka Časopisu Státní zastupitelství 5/2020
  • Schvalování atentátu a podobné výtržnosti
  • Jak epidemie koronaviru ovlivňuje vaši práci?
  • Rozhovor s právním historikem Markem Starým
  • Trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci se zaměřením na COVID-19 (Jakub Chromý, Miroslav Růžička)
  • Ke „koronavirovým“ kvalifikovaným skutkovým podstatám aneb co s krádežemi ve čtvrtém odstavci? (Petra Hanzálková)
  • Koronavirus – počáteční stav (Pavel Nevěděl)
  • Otazníky nad postupem ředitele školského zařízení pro výkon ústavní (ochranné) výchovy při (ne)rozhodování o příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám (Miroslav Petrák)
  • Nad vybranými aspekty internetové podpory a propagace terorismu (Katarína Kandová)

[ultimatemember form_id="3111"]

Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 5/2020

Veřejná žaloba a (předprocesní fáze) řízení o svéprávnosti: aplikace, explikace, efektivita

JUDr. Mgr. Miroslav Petrák

Pojmy sehrávají důležitou roli při porozumění právního textu a jeho interpretaci. Na porozumění významu právního textu tak závisí volba určité argumentační strategie soudního rozhodnutí a rovněž konkrétní řešení projednávaného případu. Význam uvedených tezí se autor snaží poukázat na tzv. jazykové nebdělosti, která je patrna z rozhodovací praxe (především) nalézacích soudů a které je třeba předcházet kvalifikovanými návrhy státního zastupitelství na zahájení řízení o omezení svéprávnosti, jejichž podkladem by měly být výsledky svědomitého šetření, aby návrhy nepůsobily šikanózně vůči lidem, jichž by se řízení měla (do)týkat.

Nahrazení vazby elektronickým kontrolním systémem – skutečně lze elektronicky kontrolovat veškeré uložené povinnosti?

JUDr. Miroslav Mojžíš

Mgr. Karolína Homolová

Novelou trestního řádu č. 150/2016 Sb., byla ke dni 01. 07. 2016 vtělena do českého trestního procesu možnost využít elektronický monitorovací systém kromě domácího vězení a podmíněného propuštění také pro účely nahrazení vazby. Samotný systém elektronické kontroly byl po mnohaletém hledání vhodného dodavatele spuštěn teprve v září 2018. Doposud nepříliš hojné využívání prostředků elektronické monitoringu se však nyní jeví jako pozitivní, neboť současná právní úprava je svým zněním stricto sensu nedokonalá. Cílem článku je upozornit na poměrně závažná úskalí, která jsou v nynější právní úpravě elektronické kontroly při nahrazení vazby obsažena a navrhnout příslušné legislativní změny. Autoři článku rovněž seznamují čtenáře s kontextem přijetí elektronického monitorování spojeného s nahrazením vazby do českého trestního procesu a se základními legislativními i technickými východisky elektronické kontroly jako takové.

Extremistické trestné činy v české rozhodovací praxi aneb pozvánka na čaj s Hitlerem?

Mgr. Katarína Kandová, Ph.D., asistentka státního zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství

Autorka se v předloženém článku zabývá problematikou tzv. extrémistických trestných činů v kontextu nedávno medializované kauzy prodeje „suvenýrů“ (zejména hrnků) s vyobrazením nacistických zločinců, která vzbudila zájem veřejnosti především proto, že se jí orgány činné v trestním řízení odmítly zabývat s odůvodněním, že takové jednání není podle české právní úpravy a dotčené rozhodovací praxe trestným činem. V návaznosti na to se autorka rozhodla předmětnou rozhodovací praxi v propojení se související odbornou literaturou podrobit kritické analýze, načež s přihlédnutím k veřejně dostupným informacím dospěla k závěru, že v daném případě není vyloučeno právní posouzení onoho prima facie nepřístojného jednání jako trestného činu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 TrZ, případně i trestného činu výtržnictví podle § 358 TrZ.

Základní přístupy k ukládání trestů

JUDr. Jakub Drápal, M.Phil.

Ukládání trestů bylo v posledních desetiletích předmětem mnoha akademických diskuzí. Tento článek shrnuje základní přístupy k ukládání trestů. Dva základní přístupy – ponechání široké diskrece soudci a snaha o principiálnější a transparentnější ukládání trestů – nejsou v tomto článku představovány jako směry stojící proti sobě, ale jako přístupy, které leží na ose mezi neomezenou a neexistující diskrecí při ukládání trestů. Zastánci jednoho přístupu tedy nepohrdají hodnotami zdůrazňovanými zastánci druhého přístupu, ale přikládají větší váhu buďto konzistentnosti soudního rozhodování nebo možnosti individualizovat trest pachateli. Článek představuje výhody i nevýhody jednotlivých přístupů a je zakončen načrtnutím sociologických přístupů k ukládání trestů.