Časopis Státní zastupitelství 1/2021
- Když se státní zástupce stane soudcem
- Jak se projeví zkušenost s epidemií covid-19 v další činnosti státního zastupitelství?.
- Rozhovor s Petrem Malým
- Principiální a konzistentní ukládání trestů: Jak jej docílit v České republice? (Jakub Drápal)
- K náhradě nemajetkové újmy způsobené trestnou činností (Adam Coufal)
- K výkladu pojmu „rasa“ u trestných činů z nenávisti(Jan Provazník)
- Problematika prvotních úkonů policejního orgánu při objasňování ekonomické kriminality(Pavel Kotlán)
Časopis Státní zastupitelství 1/2021
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 1/2021
K výkladu pojmu „rasa“ u trestných činů z nenávisti
Jan Provazník
Tento článek se zabývá pojmem „rasa“ jakožto znaku některých trestných činů z nenávisti. Mapuje použití a výklad tohoto pojmu v domácím právním řádu včetně mimotrestních oborů, analyzuje jeho interpretaci a konfrontuje ji s výstupy diskusí o tomto pojmu v současném vědeckém vývoji. Na základě této konfrontace ústí článek v doporučení, jak tento pojem pro účely trestněprávní úpravy vykládat.
Principiální a konzistentní ukládání trestů: Jak jej docílit v České republice?
Jakub Drápal
Principiální ukládání trestů se manifestuje v každém právním řádu odlišně, jelikož je nutné jednotlivé nástroje přizpůsobit právním tradicím a zvyklostem jednotlivých států. Tento článek rozebírá konkrétní nástroje, které by bylo možné přijmout v České republice, aby se zvýšila míra principiálnosti a konzistentnosti ukládání trestů. Činí tak na třech úrovních: Nejdříve konkretizuje ty činnosti, které může dělat každý aktér rozhodující o uložení trestu již dnes bez přispění ostatních. Dále rozebírá ty nástroje, které by stát mohl přijmout za vynaložení střední úrovně námahy – tedy takové, které lze realizovat bez větších zákonných změn v období jednoho až dvou roků. Nakonec zmiňuje ty nástroje, které by bylo vhodné přijmout, aby český právní řád dosáhl uspokojivé a dobré úrovně principiálnosti a konzistentnosti ukládání trestů. Ty však vyžadují dlouhodobou pozornost jednotlivých aktérů.
K náhradě nemajetkové újmy způsobené trestnou činností
Adam Coufal
Článek se věnuje otázce náhrady nemajetkové újmy způsobené trestnou činností. Zmiňuje obecná východiska, ze kterých je třeba při rozhodování o této náhradě vycházet. Demonstruje vybraná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu a konečně se snaží poskytnout „návod“, podle kterého by trestní soudy při určení výše náhrady nemajetkové újmy mohly postupovat.