Časopis Státní zastupitelství 2/2021

Mgr. Stanislav Cik

Článek se zabývá problematikou peněžité pomoci poskytnuté ze strany státu obětem trestných činů. Nezaměřuje se na podmínky pro přiznání peněžité pomoci, ale na okolnosti přechodu nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli z poškozeného na stát. Cílem článku je výkladem jednotlivých zákonných ustanovení dospět k závěru, za jakých podmínek a s jakými důsledky přejde nárok vůči pachateli z poškozeného na stát.

JUDr. Bc. Štěpán Kořínek, PrF UK

Příspěvek nese název „První organizační složení Úřadu evropského veřejného žalobce“, přičemž předmětně se věnuje aktuálním změnám svého zřízení, zejména obsazení pozic evropských žalobců. V roce 2019 byla obsazena pozice nejvyššího evropského žalobce, do které byla dosazena rumunská prokurátorka Laura Codruţa Kövesi. V letních měsících roku 2020 došlo ke jmenování dvaceti dvou evropských žalobců, kteří odpovídají i počtu participujících členských států. Příspěvek je proto zaměřen na představení funkce evropského žalobce a jejich aktuální obsazení, zejména s ohledem na evropského žalobce zastupujícího Českou republiku, kterým se stal Mgr. Petr Klement, toho času člen Nejvyššího státního zastupitelství ČR. Příspěvek je rozdělen do pěti částí, včetně úvodu a závěru. Druhá část se zaobírá nastíněním organizační struktury Úřadu. Třetí část se přímo orientuje na funkci evropského žalobce. Čtvrtá část je potom věnována prvnímu formačnímu uskupení ÚEVŽ. Cílem příspěvku je přiblížit a osvětlit základní východiska funkce evropského žalobce a představit první složení evropských žalobců.

Lukáš Hendrych

Úřad evropského veřejného žalobce je dosud nejambicióznějším projektem v oblasti europeizace trestního práva. Na evropské úrovni vůbec poprvé vznikla instituce s pravomocí trestně stíhat přeshraniční kriminalitu bez ohledu na národní hranice. Úřad se konkrétně zaměří na trestnou činnost poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU. A jeho ambice jsou v tomto ohledu značné. Při bližším pohledu na platný právní rámec, který fungování úřadu de iure vymezuje, však objevíme celou řadu otázek a nejasností. Cílem tohoto článku je upozornit na ty nejpalčivější problémy, které můžeme v souvislosti s naplňováním cílů úřadu v nejbližších měsících a letech očekávat. Následující text mezi nejproblematičtější aspekty současné podoby úřadu řadí například tzv. double hat problem související s organizačním uspořádáním úřadu, dále pak přetrvávající fragmentaci procesněprávních i hmotněprávních předpisů v oblasti trestního práva napříč EU, rozdílný výklad trestněprávních institutů s důrazem na vyšetřování a trestní stíhání či nebezpečí tzv. forum shoppingu.

JUDr. Adéla Rosůlek, Ph.D.

V probíhající druhé vlně pandemie koronaviru (psáno v říjnu 2020) si již můžeme dovolit vyhodnotit zkušenosti s aplikací § 205 odstavce 4 písmeno b) trestního zákoníku neboli „covidové“ krádeže. A také identifikovat problematické aspekty vyskytující se u skutků s touto právní kvalifikací, tyto aspekty zpravidla odpovídají hlavním okruhům námitek uplatňovaných obhajobou.