Časopis Státní zastupitelství 3/2021
- Na káru do Brna v džínách Martin Mikyska)
- Jak epidemie koronaviru ovlivňuje vaši práci?
- Rozhovor s místopředsedou Ústavního soudu Jaroslavem Fenykem
- Postavení poškozeného ve zkrácených formách trestního řízení (Filip Ščerba)
- Problematika řízení motorového vozidla pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu (Igor Stříž, Kateřina Horká)
- K (možné) trestněprávní povaze neplacení televizních a rozhlasových poplatků pohledem Nejvyššího soudu(Zbyněk Žďárský)
- Dozor státního zastupitelství, opatření ve výchově a vnitřní řád školského zařízení (Miroslav Petrák)
Časopis Státní zastupitelství 3/2021
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 3/2021
Problematika řízení motorového vozidla pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu
Igor Stříž
Kateřina Horká
Příspěvek uceleně shrnuje problematiku spojenou s trestní odpovědností řidiče motorového vozidla ovlivněného jinou návykovou látkou než alkoholem za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku, která v posledních letech vykazovala nejednotnou aplikační praxi na všech úrovních orgánů činných v trestním řízení. Autoři poukazují na aktivity Nejvyššího státního zastupitelství, které též jeho přispěním vyústily ve vydání sjednocujícího stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu.
K (možné) trestněprávní povaze neplacení televizních a rozhlasových poplatků pohledem Nejvyššího soudu
Zbyněk Žďárský
Ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku nebyla aplikační praxe dlouho ujednocena v názoru týkajícím se povahy televizních a rozhlasových poplatků a jejich srovnání s ostatními platbami uvedenými v § 240 odst. 1 trestního zákoníku. Přetrvávaly pochybnosti, zda za předpokladu, že by rozhlasové a televizní poplatky byly považovány za některou z plateb vyjmenovaných v základní skutkové podstatě § 240 trestního zákoníku, by mohla být za pachatele tohoto trestného činu považována fyzická či právnická osoba, která je jejich poplatníkem, případně (též) osoba jiná. Touto otázkou se koncem roku 2020 zabýval Nejvyšší soud a v usnesení ze dne 15. 12. 2020 sp. zn. 7 Tdo 1229/2020 ji zodpověděl kladně.
Postavení poškozeného ve zkrácených formách trestního řízení
Filip Ščerba
Zavádění a rozšiřování zrychlených forem trestního řízení a jejich využívání je mj. spojeno s rizikem určitého krácení procesních práv poškozeného. Článek proto analyzuje aktuální právní úpravu vymezující postavení a práva poškozeného v rámci zkrácených forem trestního řízení. Pozornost je zaměřena především na institut dohody o vině a trestu a obsah povinnosti státního zástupce dbát při sjednávání dohody o vině a trestu také na zájmy poškozeného (§ 175a odst. 5 tr. řádu). Opomíjeny nejsou ani problémy spojené s postavením poškozeného v řízení, které je vyřizováno trestním příkazem. Článek nabízí též úvahy o důsledcích, jaké mohou nastat pro poškozeného v případech, kdy státní zástupce a obviněný označí určité skutečnosti za nesporné, neboť po novele provedené zák. č. 333/2020 Sb., která zásadním způsobem rozšířila možnosti takového postupu, i tato otázka nabývá na významu.
Dozor státního zastupitelství, opatření ve výchově a vnitřní řád školského zařízení
Miroslav Petrák
Článek pojednává o motivaci a korupčním jednání a chování s akcentem na příslušníky Policie České republiky. Snahou autorů je poukázat na to, že znalostí procesu motivace, tj. procesu kognitivní elaborace s emocionálními podíly a s určitým konečným efektem, lze nalézt vzorec instrumentálního chování, který by byl klíčem k odemknutí (eufemisticky řečeno) korupčního black boxu.