Časopis Státní zastupitelství 5/2021
- Neznalost neomlouvá? (Jan Scholle)
- Měl by být přijat podrobnější kariérní řád státního zastupitelství?
- Rozhovor s ředitelem Transparency International ČR Petrem Leyerem
- Ochrana informací z trestního řízení před úniky ze strany třetích osob (k ustanovením § 8b až § 8d trestního řádu) (Katarína Tejnská, Lukáš Jindra)
- K dohodě o vině a trestu po novele č. 333/2020 Sb. (Adam Coufal)
- Legislativní východiska přístupu specifických subjektů k trestnímu řízení (Jakub Matocha)
- Psychologické faktory (policejní) korupce: aktivace, direkce a perzistence(Jan Čáp, Miroslav Petrák, Andrea Petráková)
Časopis Státní zastupitelství 5/2021
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 5/2021
Psychologické faktory (policejní) korupce: aktivace, direkce a perzistence
Miroslav Petrák
Článek pojednává o motivaci ke korupčnímu jednání a chování s akcentem na příslušníky Policie České republiky. Snahou autorů je poukázat na to, že znalostí procesu motivace, tj. procesu kognitivní elaborace s emocionálními podíly a s určitým konečným efektem, lze nalézt vzorec instrumentálního chování, který by byl klíčem k odemknutí (eufemisticky řečeno) korupčního black boxu.
Legislativní východiska přístupu specifických subjektů k trestnímu řízení
JUDr. Jakub Matocha, Ph.D.
Mohou být zvláštní zákony motivací pro chování specifických subjektů (například policisté či vojáci) v rámci trestního řízení? Na položenou otázkou se pokouší příspěvek odpovědět, přičemž dále poukazuje na nesourodost zvláštních zákonů a z toho plynoucích důsledků.
Ochrana informací z trestního řízení před úniky ze strany třetích osob (k ustanovením § 8b až § 8d trestního řádu)
JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D., Nejvyšší státní zastupitelství katedra trestního práva PrF UK
Mgr. Lukáš Jindra, Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 9
Článek se zabývá problematikou ochrany informací z trestního řízení před úniky ze strany třetích osob. Jedná se o analýzu stávající právní úpravy ochrany neveřejnosti informací z trestního řízení se zaměřením na řízení přípravné a relevantní judikaturu vnitrostátních soudů a Evropského soudu pro lidská práva. Může posloužit orgánům činným v trestním řízení při zvažování podmínek pro vyvození odpovědnosti za porušení zákazu zveřejnění informací z trestního řízení, zákonodárci pro účely de lege ferenda a také třetím osobám, včetně žurnalistů, ve věci limitů svobody projevu a práva na informace v trestním řízení.
K dohodě o vině a trestu po novele č. 333/2020 Sb.
Ve svém článku se zabývám institutem dohody o vině a trestu. Primární pozornost věnuji zejména novele č. 333/2020 Sb. a změnám, které ohledně dohody přinesla. Ve článku čerpám i z osobních zkušeností asistenta soudce trestního úseku. Rovněž poukazuji na aktuální otázky, které se v souvislosti s institutem dohody o vině a trestu objevují.