Časopis Státní zastupitelství 2/2022
- Když se policista stane státním zástupcem (Gabriela Turková)
- Vítáte plánované zavedení funkčního období vedoucích státních zástupců?
- Rozhovor s JUDr. Miroslavem Růžičkou, Ph.D.
- Vývoj žalobního oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu pod fenoménem dobré víry dotčeného účastníka správního řízení (Jan Záruba)
- Za reformu systému trestů: Citelnost trestů, jejich ekvivalence a nekoncepčnost současného systému (Jakub Drápal)
- Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce (Jan Vychyta)
- Výběr z judikatury Ústavního soudu (Markéta Daňková)
- Formální důkazní břemeno státního zástupce v trestním řízení
- Stanovisko CCPE č. 16 (2021) „Dopady rozhodnutí mezinárodních soudů a smluvních orgánů na praktickou nezávislost veřejných žalobců“ (Jana Zezulová)
Časopis Státní zastupitelství 2/2022
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 2/2022
Vývoj žalobního oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu pod fenoménem dobré víry dotčeného účastníka správního řízení
Mgr. Jan Záruba
Autor v článku zmiňuje smysl právní úpravy správní žaloby nejvyššího státního zástupce jako netrestního nástroje k prosazení práva z pozice ochránce veřejného zájmu. Věnuje se charakteru zdrojů poznatků k výkonu této netrestní působnosti a jejich využitelností v období, které rozdělil do dvou fází. Uvádí, ve kterých úsecích veřejné správy byly správní žaloby nejvyššího státního zástupce uplatňovány a v jakých skutečnostech byl shledáván závažný veřejný zájem na podání žaloby. Zabývá se i předpoklady k podání správní žaloby nejvyšším státním zástupcem. Základem článku je otázka závažného veřejného zájmu na podání uvedené správní žaloby a významu dobré víry dotčené osoby pro zrušitelnost žalobou napadeného nezákonného rozhodnutí správního orgánu.
Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce
JUDr. Jan Vychyta
Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Mezi stěžejní závěry autora obsažené v první části příspěvku patří závěr o nevhodné aplikační praxi týkající se naplnění zákonných znaků trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 2 písm. c) TZ a § 270 odst. 3 písm. b) TZ. Autor dále dochází k závěrům, že daný trestný čin může v závislosti na své autorskoprávní podstatě nabývat podoby trestného činu pokračujícího i trvajícího a k jeho spáchání může dojít též opomenutím.
Za reformu systému trestů:
Jakub Drápal
V české odborné literatuře dosud nebylo diskutováno téma vztahů mezi tresty různých druhů a výměr. Tento článek předkládá teorii, na základě které lze tresty porovnávat na základě jejich citelnosti. Teoretické závěry jsou konfrontovány jak se zákonným nastavením, tak s ukládanými tresty. Článek tak rozebírá nevhodnost umožnění ukládat za zločiny jen tresty odnětí svobody, nevhodně nastavené hranice umožňující uložit alternativní tresty a podmíněné tresty, nemožnost uložit alternativní tresty při uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby za zločin, nejasnou hierarchii alternativních trestů a nekoncepčnost náhradních trestů odnětí svobody za alternativní tresty. Představená teorie a identifikované nedostatky jsou podkladem k návrhu funkčního systému trestů, v rámci, kterého by nastavené vztahy umožňovaly přiměřeně trestat za různě závažné trestné činy. Významná pozornost je napříč článkem věnována podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž se navrhuje jeho reforma v podmíněné odsouzení (stanovení zkušební doby bez uložení trestu odnětí svobody).