Časopis Státní zastupitelství 4/2022
- Ač mnohdy na opačných stranách barikády, mluvit spolu musíme! aneb … ohlédnutí za
Sjezdem českých právníků (Rpbert Němec) - Ovlivnil nějak vaši práci ruský útok na Ukrajinu?
- Rozhovor s ředitelkou Probační a mediační služby Andreou Matouškovou
- Posuzování věrohodnosti výpovědi metodou „Statement Validity Assessment“, její přípustnost a hodnota v trestním řízení
(Tomáš Pliska) - Obezřetnost podvedeného ve světle stávající judikatury (Eliška Dostálová)
- Problematika jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce a její nedostatky (Adam Kotoun)
- K ukládání ochranných opatření trestním příkazem (Martin Mičkal)
- Zpráva z trestněprávní sekce konference Olomoucké právnické dny (Filip Ščerba)
Časopis Státní zastupitelství 4/2022
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 4/2022
Posuzování věrohodnosti výpovědi metodou „Statement Validity Assessment“, její přípustnost a hodnota v trestním řízení
Tomáš Pliska
Posuzování věrohodnosti výpovědi je v trestním řízení velmi důležitou aktivitou určenou pro orgány činné v trestním řízení. Předmětný článek se však zabývá otázkou, zda v oblasti posuzování věrohodnosti existuje metoda, kterou by znalec (typicky psycholog) mohl příslušnému orgánu poskytnout užitečné poznatky. Pro článek vybranou metodou je tzv. Statement Validity Assessment, která je představena z hlediska jejího obsahu. Následně je hodnocena z hlediska přípustnosti jejího užití ve znaleckém posudku vypracovaném pro trestní řízení.
K ukládání ochranných opatření trestním příkazem
Martin Mičkal
Článek se v návaznosti na probíhající rekodifikaci trestního práva procesního věnuje otázce, zda má být umožněno ukládání ochranných opatření trestním příkazem. Uložení ochranných opatření přímo trestním příkazem dnes s ohledem na § 314e odst. 7 písm. b) trestního řádu možné není. Uvedené ustanovení však zřejmě nebrání postupu spočívajícím ve vydání trestního příkazu bez navrhovaného ochranného opatření, přičemž o tomto opatření je rozhodnuto až po právní moci trestního příkazu, a to ve veřejném zasedání.
Problematika jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce aneb dluh zákonodárce vůči společnosti
Adam Kotoun
Příspěvek se zabývá tématem jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce. Stávající právní úprava je k této problematice dlouhodobě nevhodná, moc výkonná si stále zachovává výrazný vliv na soustavu státního zastupitelství, o změnách zákona se toliko diskutuje, přičemž toto ve svém důsledku ohrožuje nezávislost a stabilitu veřejné žaloby. Vzhledem k tomu, že dané lze považovat za znepokojující, autor se předmětnými otázkami zabývá.
Obezřetnost podvedeného ve světle stávající judikatury
Eliška Dostálová
Článek pojednává o požadované míře obezřetnosti osoby podvedené v rámci trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku. V tomto směru jsou pak rozebrána některá vybraná zásadní rozhodnutí, na kterých byl demonstrován vývoj a směřování současné judikatury, a zkoumány jednotlivé aspekty jednání obviněného i oklamaného. Stěžejní část práce představuje zhodnocení zvolených kritérií opatrnosti na straně podvedeného ve světle stávající judikatury.