Časopis Státní zastupitelství 6/2022
- Mohou soudy zohledňovat závažnost trestného činu při rozhodování o podmíněném odložení výkonu trestu odnětí svobody? (Jakub Drápal)
- Aprobace v soustavě státního zastupitelství a individuální odpovědnost státního zástupce (Adéla Rosůlek)
- Pár poznámek k aprobacím (Jan Scholle)
- K prostupnosti funkcí státních zástupců a soudců – 2. část (Jan Záruba, Jana Zezulová)
- Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce (Jan Vychyta)
- Rozhovor s Ivo Ištvanem
Časopis Státní zastupitelství 6/2022
Přehled článků s perexem z časopisu Státní zastupitelství 6/2022
K prostupnosti funkcí státních zástupců a soudců
Jan Záruba, Jana Zezulová
Autoři v první části článku věnují pozornost problematice prostupnosti funkcí veřejných žalobců a soudců v optice mezinárodního srovnání. Nejdříve požádali Poradní výbor evropských prokurátorů (CCPE) o spolupráci při zjištění stavu prostupnosti obou povolání ve státech, které jsou členy CCPE. Podle výsledku zjištění rozdělili členské státy Rady Evropy do tří skupin podle společných rysů, v jejichž rámci dochází k prostupnosti povolání soudce a veřejného žalobce. Autoři se zamýšlejí nad tím, zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby podle dělby moci na prostupnost povolání a zda a jaký vliv má zařazení veřejné žaloby mezi orgány veřejné moci na její nezávislost. V článku se zabývají rovněž problematikou postavení veřejných žalobců a soudců z hlediska srovnatelnosti podmínek zajišťujících výkon funkce. Zaměřují se též na aktuální otázky prostupnosti soudce a státního zástupce v České republice (v druhé části).
Potírání počítačového pirátství prostředky trestního práva na prahu evropské autorskoprávní revoluce
Jan Vychyta
Předmětem příspěvku je právně-kriminalistická analýza počítačového pirátství pohledem orgánů činných v trestním řízení v České republice v kontextu reformy autorského práva Evropské unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Cílem autora je představit problematiku pro účely praktického využití především ze strany orgánů činných v trestním řízení, agregovat prameny pro účely hlubšího studia, upozornit na nejčastější interpretační a aplikační problémy a nastínit jejich možné řešení. Ve druhé, závěrečné části příspěvku věnuje autor pozornost procesněprávním a kriminalistickým aspektům věci a problematice odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.
Mohou soudy zohledňovat závažnost trestného činu při rozhodování o podmíněném odložení výkonu trestu odnětí svobody?
JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.
Má rozhodnutí o tom, zda podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody, ovlivnit jen očekávání vedení řádného života pachatelem nebo je namístě zohlednit i závažnost trestného činu, která nemá vztah k očekávání vedení řádného života pachatelem? Dle jazykového, systematického a teleologického výkladu trestního zákoníku by taková závažnost zohledněna být neměla. Historický vývoj naznačuje, že zatímco v průběhu první republiky závažnost zohledněna být nemohla, v následujících obdobích to zákon výslovně připouštěl (v této době se také z podmíněného odsouzení stal institut s nejasným postavením). Trestní zákoník z roku 2009 se však jazykově vrátil k prvorepublikovému znění příslušných ustanovení, přičemž ale ani soudy, ani komentáře tuto změnu nereflektovaly. Výklad tohoto vývoje je uzavřen diskuzí nad tím, jak za současné (dostatečně nepromyšlené) právní úpravy mohou praktici rozhodovat v souladu se zákonem a jak by bylo možné tuto situaci legislativně pozměnit.