Mgr. Tomáš Palovský, Ph.D., Okresní státní zastupitelství Brno-venkov, email: tpalovsky@osz.brnv.justice.cz

Polsko, v opozitu k České republice, nicméně obdobně jako další postkomunistické země střední Evropy, nezměnilo s přechodem k demokratickému právnímu státu organizačně – funkční podobu orgánů veřejné žaloby. Jakkoli nelze vůbec hovořit o kontinuitě s prokuraturou lidového Polska, organizačně a systémově jde prakticky od ukončení „recepčního právního režimu“ na přelomu 20. a 30. let minulého století o monokraticky řízený, centralizovaný a na zásadě hierarchie vystavěný orgán veřejné moci. Takové konstatování nicméně vyžaduje upřesnění v tom, že stabilitu lze vysledovat spíše ve formě, poněkud méně v systému prokuratury a rozhodně ne již v obsahu. Glosátorsky řečeno, tomuto „domu“ se v průběhu posledního čtvrtstoletí dvakráte vyměnila střecha, sedmnáctkrát domovník, přišel o postavení prestižní adresy a jen pomalu jí získává zpět a uvnitř se pravidelně (od roku 1985 více než 40x) mění „domovní řád“. Časově lze vysledovat tři milníky vývoje, přelom let 1989 a 1990, přijetí nové ústavy v roce 1997 a „velkou novelu“ zákona o prokuratuře, účinnou od 31. 3. 2010.