JUDr. Kateřina Přepechalováinterní doktorand na katedře trestního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, email: 124206@mail.muni.cz

Tento příspěvek se zaměřuje na tématiku, která se může i dnes jevit něčím takřka na úrovni vědeckofantastické literatury, pokud uvažuje o ustavení evropského veřejného žalobce (v tomto příspěvku používám pojmy „evropský prokurátor“ a „evropský veřejný žalobce“ jako synonyma, byť to není úplně přesně, vezmeme-li v úvahu vnitrostátní terminologii a zejména samotný obsah pojmů „prokurátor“, „veřejný žalobce“ a „státní zástupce“). Myšlenka založená na tom, že by pro určité formy kriminality zasahující zvlášť výrazně rozpočet Evropských společenství (Evropské unie) existoval na úrovni nadnárodní orgán veřejné žaloby, byla v době svého vzniku považována za koncept, ve vztahu k němuž sice nikdo neměl pochybnosti o tom, že jeho realizace nebude jednoduchá a vyžádá si určitého času, přesto ne toliko tzv. „eurooptimisté“ věřili, že se podaří tuto ideu uvést v život poměrně rychle a že nebudeme dnes stále v situaci, že tato myšlenka je ještě velice hodně vzdálena od svého uskutečnění.