Ladislav Vyhnánek, Katedra ústavního práva a politologie, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, email: ladislav.vyhnanek@law.muni.cz
Nedávné vyhlášení amnestie prezidentem republiky rozvířilo debatu o celé řadě (ústavně)právních problémů. Do centra pozornosti odborné veřejnosti se tak dostaly otázky, jako zda z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vskutku vyplývá určitá hranice délky trestního řízení, po jejímž uběhnutí by snad dokonce bylo třeba toto řízení zastavit, či zda lze amnestii pro účely přezkumu před Ústavním soudem považovat za právní předpis, popř. za jaký. Takřka bezprostředně po vyhlášení amnestie však začala být řešena i další dimenze celého problému. Udělení amnestie podle ustanovení čl. 63 odst. 1 písm. k) Ústavy je totiž rozhodnutím podléhajícím kontrasignaci ve smyslu ustanovení čl. 63 odst. 3 Ústavy, za něž nese odpovědnost vláda. Vyvstala tak logicky otázka, nakolik vláda (resp. její předseda) mohla „udělení“ amnestie či její podobu ovlivnit. Předseda vlády Petr Nečas vyjádřil názor, že „amnestii nemohl nepodepsat“. V tomto přesvědčení jej podpořil i předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna, podle něhož je „ústavní tradicí v našem právním systému, že premiér vždy kontrasignuje rozhodnutí prezidenta o amnestii. Za 95 let nikdy nedošlo k situaci, že by předseda vlády toto rozhodnutí nepodepsal.“