Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.tajemník stálé komise Senátu pro Ústavu ČR, Katedra politologie a sociologie Právnické fakulty UK, email: kyselaj@prf.cuni.cz

Nejvyšší soud by se mohl k rozsahu imunit vyjádřit v trestním řízení jako vrchol soustavy obecných soudů. Jelikož se však nejspíše zákonodárci nezdálo být příliš efektivním zjistit v rámci rozhodování o mimořádném opravném prostředku, že trestní stíhání vůbec nemělo probíhat kvůli právní překážce, upravil specifické autoritativní dobrozdání Nejvyššího soudu. Stalo se tak v § 10 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, nikoliv však od počátku jeho účinnosti. Až do 30. června 1990 se v tomto ustanovení pojednávalo pouze o osobách požívajících diplomatických výsad a imunit, teprve posléze se objevila formulace odkazující na výsady a imunity podle zákona nebo mezinárodního práva. Druhá změna se stala účinnou od 1. ledna 1994, kdy kompetenci rozhodovat v pochybnostech závazně o rozsahu výsad a imunit ztratil ministr spravedlnosti a získal ji právě Nejvyšší soud.