Mgr. Ondřej Morkovin, právní čekatel, Okresní státní zastupitelství v České Lípě, e-mail: o.morkovin@seznam.cz

Za méně závažnou trestnou činnost se v České republice ukládají převážně podmíněné tresty odnětí svobody. Podle mého názoru se tak neděje proto, že by byl tento druh trestu v takovém počtu případů trestem nejvhodnějším, nýbrž spíše souhrou trestně-procesních okolností. Dle ust. § 314e trestního řádu může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Je samozřejmé, že takový postup je pro soudce mnohem rychlejší
a jednodušší, než o věci rozhodovat v hlavním líčení, a tento postup je tak i přes riziko, že některá ze stran proti trestnímu příkazu podá odpor, velmi využívaný. Pokud chce samosoudce trestním příkazem uložit trest obecně prospěšných prací, je povinen dle ust. § 314e odst. 3 trestního řádu si před tímto rozhodnutím vyžádat zprávu probačního úředníka, jejímž obsahem jsou zjištění o možnostech výkonu trestu obecně prospěšných prací, o zdravotní způsobilosti obviněného a o stanovisku obviněného k uložení tohoto druhu trestu.

Storing community service punishment for an act committed in the trial period of a suspended sentence

If convicted, who was a suspended prison sentence, followed by probation period commits another offense, courts often impose his sentence of community service on the grounds that he had the opportunity to perform community service before the end of the probationary period of a suspended sentence. This achieves that when it will decide whether the proba-tionary period of suspended sentence proved, will look at him as if he were convicted. The author attempts to discover the causes of this practice, it criticizes and analyzes the reasons why it considers unacceptable. Finally suggests how should the prosecutor such judicial practice defend.