Mgr. Jiří Kožina, státní zástupce, Okresní státní zastupitelství v Chomutově, emial: jkozina@osz.chv.justice.cz

Ve výčtu důvodů nutné obhajoby je jako první (§ 36 odst. 1 písm. a/ tr. ř.) uveden pobyt obviněného ve vazbě či výkonu trestu. Je nepochybné, že důvodem nutné obhajoby je i výkon trestu či vazby v zahraničí (potřeba obhajoby je zde logicky ještě silnější), což ostatně potvrdil ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší soud ČR. I přesto se domnívám, že existují případy, kdy toto zdánlivě neúprosné ustanovení lze porušit, aniž by to znamenalo porušení ústavně garantovaného práva obviněného na obhajobu. V souvislosti s přijetím zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen ZMJS), doznalo dílčích změn i jinak poměrně konzervativní ustanovení § 11 tr. ř. Nově je dle § 11 odst. 2 písm. a) tr. ř. trestní stíhání obviněného nepřípustné „také, bylo-li soudem nebo jiným justičním orgánem členského státu Evropské unie nebo státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů pro týž skutek vydáno rozhodnutí, kterým byl osobě pravomocně uložen trest nebo ochranné opatření, které vykonává nebo již vykonala “.

Is the required defense always necessary?

The article, with the slightly provocative title, deals with the question whether the defense is necessary if the accused is imprisonment in the home state for an offense for which prosecution is pawned. It is also addressed the question of the resolution to prosecute in this case. Although it may be seen, that the matter is quite clear, paper brings two opposite points of view and leans toward perhaps surprising answer to the
question posed in the title.