JUDr. Roman Vicherek, soudce Okresního soudu v Ostravě, doktorand na Katedře trestního práva Prf MU, email: roman.vicherek@post.cz
Trest domácího vězení je trestem, který byl zaveden do novodobého[1] českého trestního práva poměrně nedávno, teprve zákonem č. 40/2009 Sb., tr. zákoník, s účinností od 1. 1. 2010. Důvodem zavedení tohoto nového druhu trestu bylo potrestání pachatele při zachování jeho rodinných a pracovních vazeb, tedy bez negativních dopadů uvěznění pachatele, čímž dochází ke snížení rizika recidivy trestné činnosti u pachatele a současně pachatel nebude stigmatizován vězeňským prostředím. Druhým neméně důležitým důvodem byla možnost úspory finančních prostředků při výkonu trestu, kdy výkon trestu domácího vězení by měl být pětkrát levnější než výkon trestu odnětí svobody ve věznici.
Z důvodové zprávy k zákonu č. 40/2009 Sb. zjišťujeme, že tento druh trestu je vnímán zákonodárcem jako „alternativa především k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který by měl být ukládán osobám, které je třeba s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestného činu, osobě pachatele i možnostem jeho resocializace sice bezprostředně postihnout omezením osobní svobody (nestačí jen podmíněné odsouzení), ale postačuje vzhledem k jejich osobním vlastnostem a rodinným poměrům podstatně menší intenzita zásahu vůči nim“.
[1] Nejedná se však vůbec o první zařazení tohoto druhu trestu do právního řádu, který platí na území ČR, kdy zde již je poměrně dávná historická zkušenost. Tím je míněno ustanovení § 262 zák. č. 117/1852 ř. z., o zločinech, přečinech a přestupcích, který jej umožňuje uložit namísto vězení v případě, že „trestanec byl člověk bezúhonné pověsti a kdyby, jsa vzdálen ze svého příbytku, nemohl si hleděti svého úřadu, svého obchodu nebo svého výdělku“. Podmínkou byl slib odsouzeného, že se pod žádnou záminkou nevzdálí ze svého domu, popř. postavení stráže k jeho příbytku.
Conversion of the House Arrest – Thing in Practice almost Impossible
The article deals with the issue of house arrest, which led courts to conclude that impose this form of punishment is inefficient and contrary to the purpose of punishment. This is an issue of commuting the sentence of house arrest to prison sentence. The current legislation allows convicts to whom this form of punishment imposed to avoid this penalty by procedural obstruction. Article aims to this problem, in practice sometimes rather neglected, highlight and offer solutions to this problem.