JUDr. Pavel Kučera, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, e-mail: PKucera@nsz.brn.justice.cz

Konstatoval, že o beztrestném přípravném jednání může být řeč jedině tehdy, pokud zlý úmysl ještě nedošel výrazu v nějaké konkrétní činnosti. Jakmile se úmysl spáchat trestný čin projevil navenek činem předsevzatým za účelem jeho realizace, je tu podle Nejvyššího soudu, tak jako v tomto případě, pokus o trestný čin. Podle názoru Nejvyššího soudu totiž „Kriterion pokusu na rozdíl od pouhého jednání přípravného nespočívá ve větším či menším přiblížení se cíli, zákonem trestním zakázanému, ani v tom, obsahuje-li čin pachatelův více či méně podmínek pro dosažení cíle, nýbrž jen v tom, projevil-li se k dosažení trestného cíle nesoucí se úmysl pachatelův zcela zřetelně v zevním ději, pachatelem předsevzatém, stělesnil-li se zlý úmysl pachatelův v zevním jeho konání. O tom však nemůže býti v tomto případě nejmenší pochybnosti.“ Jen pro úplnost poznamenám, že tato konkrétní věc by byla pravděpodobně označena za pokus i objektivisty, neboť obviněný zde již podle mého názoru přímo započal s realizací jednání popsaného v předmětné zákonné deliktní podstatě (srov. § 172 trestního zákona z roku 1852). Nelze se tedy divit, že jeho námitky neakceptoval v té době subjektivisticky orientovaný Nejvyšší soud.