Filip Ščerba

Zavádění a rozšiřování zrychlených forem trestního řízení a jejich využívání je mj. spojeno s rizikem určitého krácení procesních práv poškozeného. Článek proto analyzuje aktuální právní úpravu vymezující postavení a práva poškozeného v rámci zkrácených forem trestního řízení. Pozornost je zaměřena především na institut dohody o vině a trestu a obsah povinnosti státního zástupce dbát při sjednávání dohody o vině a trestu také na zájmy poškozeného (§ 175a odst. 5 tr. řádu). Opomíjeny nejsou ani problémy spojené s postavením poškozeného v řízení, které je vyřizováno trestním příkazem. Článek nabízí též úvahy o důsledcích, jaké mohou nastat pro poškozeného v případech, kdy státní zástupce a obviněný označí určité skutečnosti za nesporné, neboť po novele provedené zák. č. 333/2020 Sb., která zásadním způsobem rozšířila možnosti takového postupu, i tato otázka nabývá na významu.