JUDr. Zbyněk Žďárský
Článek si všímá účelu a smyslu § 32 TOPOZ v kontextu s vybranou netrestní úpravou podmínek zrušení, zániku a přeměny právnických osob. Upozorňuje, že toto prima facie srozumitelné ustanovení je pro orgány činné v trestním řízení nezřídka poměrně obtížně „uchopitelné“ a že se tyto orgány mnohdy nevyvarují zásadním pochybnostem o jeho správném užití. Z hlediska aplikační praxe je podle autora podstatná identifikace situací, na které toto ustanovení dopadá a s tím související přiléhavé posouzení procesního dosahu jeho ochranné funkce v kontextu s informační povinností upravenou v § 30 TOPOZ. Legitimní výklad těchto ustanovení nabývá na významu nejen v souvislosti s případy tzv. dobrovolného zrušení právnických osob, ale (zejména) v kontextu s rozhodovací činností netrestních (insolvenčních) soudů s důsledky zrušení, zániku nebo přeměny trestně stíhaných právnických osob. Přiléhavé posouzení těchto situací představuje conditio sine qua non zákonnosti procesních postupů a meritorních rozhodnutí státních zástupců a trestních soudců ve věcech tzv. korporátní kriminality.